Staňte se předplatitelem našich časopisů
mojepredplatne.cz

Nastěhovali jsme si domů mužovu babičku. Je zlá, pořádá mejdany a udělala dluhy

Soužití s manželovou babičkou není jednoduché.
Soužití s manželovou babičkou není jednoduché.
Zdroj: Shutterstock.com

Jsem vdaná a máme dvouměsíční dcerku. Náš vztah s manželem je dobrý, ale bohužel je tady jiný problém. Bydlí s námi jeho babička, kterou nemůžu vystát.

Manželova rodina

Můj manžel je z docela velké rodiny, ale vztahy tam nejsou úplně ideální, hlavně mezi jeho babičkou a zbytkem příbuzných. Když zemřel jeho dědeček, babička se rozhodla prodat dům, každý dostal nějakou část dědictví. Ale ona už nechtěla bydlet sama, i když je vlastně zdravá a soběstačná. Nikdo z rodiny ji ale k sobě moc nechtěl.

Lítost

Manžel je takový dobrák, tak jsme se nakonec domluvili, že by mohla bydlet s námi. Moc jsem do jejich rodinných vztahů neviděla, takže jsem souhlasila, máme domek, takže místo nebylo problém. Taky mi bylo babičky trochu líto, říkala jsem si, že se na ni ostatní vykašlali. Takže jsme jí dali pokoj u nás, nově ho zařídili a babička se nastěhovala.

Drby a dluhy

Postupně jsem ale pochopila, proč ji nikdo z rodiny u sebe nechtěl. Vnímám to víc než manžel, protože ten je přes den v práci, zatímco já jsem na mateřské s dcerkou, takže jsem doma. Babička je drbna, která neustále všechny a všechno pomlouvá. Často si zve kamarádky, udělají si mejdan, pijí víno a dělají hluk, vysedávají u nás celý den, a to nejen u ní v pokoji, ale usadí se v obýváku a už „jedou“. Zjistila jsem, že pomlouvá i mě, moji rodinu, kterou ani pořádně nezná, a manžela, přitom jsme se opravdu snažili, aby u nás měla komfort a soukromí, ale takhle nám to oplatila.

Babička jen pomlouvá ostatní a dělá dluhy, které neplatí. Babička jen pomlouvá ostatní a dělá dluhy, které neplatí. Zdroj: Shutterstock.com

Nepřispívá nám nic na bydlení, navíc dělá dluhy, už za námi několikrát byli nějací její známí, že jim dluží peníze, tak jsme to za ni s manželem zaplatili. Nebyly to nějaké ohromné částky, ale úplně málo taky ne. Když jsme se jí ptali, proč si půjčuje, řekla, že všechno rozdala své rodině a má malý důchod. Za co to utrácí, vlastně nevíme, bydlí u nás zadarmo a důchod má celý pro sebe. Nikdy nenabídne, že by s něčím pomohla, nechci, aby dělala nějakou těžkou práci, ale ona si většinou ani neuvaří, vezme si, co jsem navařila já. Stará se jen o svůj pokoj, přitom často s kamarádkami vysedávají i v obýváku a zůstane tam nepořádek. Když jsem jí to řekla, doneslo se mi, že mě pomlouvala, že si z ní chci dělat uklízečku.

Averze

Už na ni mám úplnou alergii. Nesnáším její falešný úsměv, když vím, že mě za rohem pomlouvá. Je mi nepříjemné, když se motá kolem naší dcerky. Nehlídá ji, nikdy jsem to po ní nechtěla, dcera je moc malá a zatím od ní nikam neodcházím nebo si ji beru s sebou. Ale když třeba malou večer koupu, vždycky přijde a pozoruje mě. K tomu tak úlisně mluví, je to hrozně nepříjemné. Říkala jsem to i manželovi, ale ten mi řekne, ať si toho nevšímám. Jemu se to mluví, když je celý den pryč.

Ale nenapadá mě, jak to řešit. Nikdo jiný z rodiny babičku nechce, ani se s ní nestýkají. Na ulici ji samozřejmě vyhodit nemůžeme. Ale musím říct, že mi vadí čím dál víc…

Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.  

 

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky