Společné bydlení s sebou přináší i několik nepříjemných momentů, společný rozpočet je jedním z nich.

Slepá ulička

Manžel si myslí, že je na našem spořicím účtu mnohem více peněz. Doopravdy tam ale tolik není. Naštěstí mám k účtu přístup hlavně já, on dělá jen měsíční rozpočet a určuje, kolik můžeme utratit. Vždy mu na vše jen kývnu a nechávám ho ve lži.

Na mou obranu musí říct, že manžel by chtěl šetřit úplně na všem kromě sebe. Když si chce něco koupit, neváhá. Nemůžu mu nic vytknout. Vyrukuje na mě s tím, že on pracuje a může si to dovolit, já jsem jen na mateřské. Vyčetl mi i nový postroj pro psa.

V pasti

Během pandemie chodí na větší nákupy jen on. Řekla jsem mu, že mám chuť na vafle se šlehačkou, aby mi to koupil. Seřval mě, že je to všechny moc drahé a ať na takové výstřelky zapomenu. Zkontroloval přede mnou celý nákupní seznam a plno věcí z něj vyškrtal s tím, že je nepotřebujeme.

Strach

Mstím se mu tím, že když jdu na nákup sama, koupím si všechny sladkosti a zbytečnosti a zaplatím penězi z účtu, kde máme naspořeno. Aspoň nemusím poslouchat jeho remcání. Snažím se to tam pomalu vracet, ale moc mi to nejde. Doufám, že se mi to podaří ještě dlouho tajit a stihnu to dorovnat. Nechci, aby mě zabil.

Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.