Blažena: Poprvé mi byl manžel nevěrný už na svatbě, pak jsem s ním zúčtovala

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Zdroj: Shutterstock
Ilustrační foto

Vdávala jsem se ve dvaadvaceti – zamilovaná až po uši. Můj vyvolený mi imponoval vzhledem, byl vtipný a uměl tak vemlouvavě vyznávat lásku!

V galerii najdete návod na to, jak odhalit, že má partner milenku.

Zkrátka a dobře, byla jsem z něj „na větvi“. Líbil se i mým rodičům, působil spolehlivě, důvěryhodně. „Ten se o tebe, Blaženko, postará,“ pochvalovala si moje máma, a tak mi uspořádali veselku jako pro princeznu.

V bílých šatech jsem vypadala jako víla, hostů se sešla stovka, pivo a víno teklo proudem, ženich se natřásal jako tetřev a ženské ho obletovaly. Na můj vkus až moc, ale přece nebudu žárlit… Hostina skončila k ránu, byla jsem trochu opilá a usnula jsem na našem manželském loži ve svatebních šatech. Když jsem se probudila, manžel nikde. Dostala jsem strach, jestli se mu něco nestalo. a vyrazila ho hledat.

Našla jsem ho v zahradním altánku v objetí s mojí vlastní sestřenicí! Udělala jsem scénu jako z béčkového filmu. Novomanžela jsem zfackovala, na sestřence roztrhala šaty a pak se rozbrečela. Manžel se všelijak vymlouval, byl prý opilý a moje sestřenice ho svedla, ani nevěděl, co dělá. Odprošoval, kál se, dušoval se, že mě miluje, že beze mě nemůže žít, že už to nikdy neudělá – no a já mu odpustila.

Neuplynul ani půlrok a načapala jsem ho se sousedkou. U nás doma, v naší posteli! Tentokrát nepomohla kajícná slova ani sliby. Bylo mi jasné, že se takhle bude chovat pořád. Že s takovým člověkem žít nechci. Požádala jsem o rozvod. Ale moji rodiče o tom nechtěli ani slyšet! Prý se to v manželství stává, říkala matka, chlapi už jsou takoví, takže mám sklapnout a být hodnou manželkou, manžel přece slušně vydělává, uživí mě, vyveze na dovolenou – co bych chtěla?

Rozvedla jsem se a rodiče se mnou dlouho nemluvili. V naší rodině se totiž nikdy nikdo nerozvedl, případné nevěry se tutlaly, protože co by tomu řekli lidi a ženská musí něco vydržet, jak říká maminka!

Za čas jsem poznala svého současného muže. Jsme spolu už 25 let a máme dvě děti. Jsem spokojená. Píšu to proto, aby se ženy nebály a s nevěrníkem zatočily, navzdory názoru maminek a tatínků. Je to náš život, ne jejich. Ostatně i moji rodiče změkli, když se nám narodily děti. Hlavně se nebát předsudků.

Blažena, Valašské Meziříčí 

NÁZOR PSYCHOLOGA

PhDr. Petr Šmolka psmolka@volny.cz

Vážená paní, spojit život se vztahově příliš „čiperným“ partnerem není žádný med. Žít s někým, komu nestojíte ani za to, aby své úlety lépe konspiroval, je projevem značné naivity. Domů si milenku vezme jen vztahový kaskadér nebo debil. Nevyžádané rady, které tak ráda generuje

vaše maminka, jsou snahou kontrolovat váš život. A zcela mimo realitu jsou úvahy, co by tomu řekli lidi. Zpravidla nic! Nutkavě promiskuitní bývají především muži nezralí, nebo ti, kteří si takto řeší mindráky, případně ti, kdo mají snahu partnerku ranit a ponížit. Každá z uvedených charakteristik je sama o sobě důvodem k útěku. Naděje, že „on se časem usadí“, je marná. S věkem se naše charakteristiky obvykle zvýrazňují. Z občasného sběratele snadných „skalpů“ se tedy stane spíše sexuální loudil, než usedlý včelař nebo pěstitel bonsají. 

Autor: Tereza Lokajíčková a Dagmar Morenová

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky