Ideál

S přítelem jsem se dala dohromady před osmi lety, dnes spolu máme roční dceru. Všechno bylo super, milujeme se, pro malou bychom udělali všechno na světě. Přítel dokázal během našeho vztahu rozjet úspěšnou firmu, abychom finančně nestrádali. Na dítě se moc těšil, po porodu o mě pečoval. O dceru se rád postará a tráví s ní čas. Máme pěkný a velký byt v Praze. Splácíme hypotéku, ale zbývá dost na oblečení, jídlo, cestování i nezbytnosti pro malou. Idylka.

Posledních pár měsíců jsem se ale nemohla zbavit pocitu, že se něco děje. Přítel trávil spoustu času v práci a služební cesty přes noc byly čím dál častější. Začala jsem mít podezření, že je mi nevěrný. Nikdy jsem o něm ale nezapochybovala. Věřím, že by nás neopustil. Miluje mě pořád stejně a z mojí strany se nic moc nezměnilo. Pár měsíců od porodu jsem byla na své původní váze, doma je uklizeno a navařeno, sportuji a jsem vcelku pozitivní člověk. Neměl důvod hledat něco lepšího jinde.

Mlčeti zlato

Vím, že se to nemá dělat, ale selhala jsem. Prolustrovala jsem mu telefon. Zjistila jsem, že mě podvádí s asistentkou. Podle zpráv to vypadá, že už to spolu táhnou několik měsíců. Řekla bych, že minimálně půl roku. Jsem v koncích. Nemám v Praze rodinu ani nikoho blízkého, kdo by mi pomohl. Přiznávám, že přítel je pro mě celý můj svět. Jsem na něm emočně i ekonomicky závislá. A v neposlední řadě jsem s ním šťastná, miluji ho a jsem si jistá, že rodině by nikdy neublížil. Nechci to pokazit. Dcera ho má moc ráda a díky němu nebude nikdy strádat. V mých očích to byl téměř dokonalý muž, ale musím se přemáhat, abych mu mohla zase věřit. Nevím, jestli má smysl doufat, že ho ta mladá holka časem omrzí. Nechci hned pálit mosty. Dokázala bych s vědomím nevěry žít. Neumím si představit, že bych byla na všechno sama. To je pro mě horší scénář než být podváděnou partnerkou.

Bohužel už k němu nemám takový cit jako dřív a bojím se mu to naznačit. Je hodně impulzivní a mám strach, že při konfrontaci se všechno otočí proti mně. Možná by nás v záchvatu vzteku i opustil. Nevím. Nebo by bojoval o dceru a žádal o výhradní péči. Počkám, jestli se umoudří a uvědomí si, jak dobře je mu doma.

Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.