Vendula: Miluji svého nevlastního bratra, ale bojím se, co tomu řeknou lidi

Čas pro sebe
Čas pro sebe
Zdroj: Shutterstock
Čas pro sebe

Zahořela jsem láskou ke svému nevlastnímu bratrovi. Cítí ke mně to samé, ale bojíme se reakce okolí. 

V galerii najdete tipy, jak si vyšetřit čas pro sebe. 

Bezpečí 

Mám dva starší bratry. Jeden je vlastní a druhý nevlastní. V dětství jsme spolu trávili všechen volný čas, ale jejich chování se hodně různilo. Ten vlastní mě neměl moc v lásce, tahal mě za vlasy, bil mě a žaloval na mě. Byla to sourozenecká šikana a trvalo to spoustu let. Nevlastní bratr, se kterým máme jen společného otce, mě vždycky bránil a zastával se mě. Měla jsem ho ráda. Schválně jsem vyhledávala jeho blízkost, cítila jsem se s ním bezpečí. Zkoušeli jsme spolu první polibek, vzpomínám na to ráda. Bylo to krásné a milé. Zamilovala jsem se do něj, ale nechtěla jsem to nikomu říct. Bála jsem se odsouzení. Láska k nevlastnímu bratrovi není běžná. 

Přiznání 

Pořád jsem na něj myslela a všechny vzpomínky a zážitky si zapisovala do deníku. Před měsícem byl u nás na návštěvě a moje poznámky ležely na zemi. Sebral deník a začal v něm číst. Nemohla jsem se pohnout z místa, zrudla jsem a zrychlil se mi tep. Bála jsem se jeho reakce. Stála jsem uprostřed obývacího pokoje a pozorovala ho. Četl a hltal každé slovo. Když měl dost, zavřel deník, podíval se na mě a usmál se. Řekl, že on mě taky už od dětství miloval, ale stejně jako já se bojí reakce okolí. 

Odvaha 

Políbil mě a odešel. Podlomila se mi kolena. Pořád na ten okamžik myslím, bylo to krásné. Snila jsem o tom roky. Nevím, co mám dělat. Naši rodiče by s tím určitě nesouhlasili a on má pár měsíců novou přítelkyni. Od posledního setkání se neozval. Chtěla bych mu napsat a zabojovat o něj, ale nevím, jestli má tolik odvahy jako já. 

Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna. 

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky