Jsem těhotná, chtěla jsem se konečně vdát, partner ale udělal strašnou hloupost

Ideální žena
Ideální žena

Dohnat muže k oltáři je občas nadliský úkol. Některé ženy by mohly vyprávět. Sliby a podmínky jsou ale jedinou zbraní, kterou mohou muži použít. Přitom jde často jen o to "být rodina".

Nikdo není dokonalý, ale s našimi tipy, které najdete v galerii, se můžete dokonalosti přiblížit.

Vyber si!

Nevím, co si mám počít. S mým bohužel stále ještě přítelem jsme spolu skoro třináct let. Mně je 35, jemu 37. Problém je, že si mě nechce vzít. Nikdy. Čekám na to marně už pár let. Měli jsme na toto téma nekonečně debat. Hádky, slzy, domluvy a nic nepomohlo. Říká, že svatba je směšná a přežitá šaškárna, kam se akorát všichni přijdou zadarmo najíst a napít, ničí partnerství a lásku. A mají-li se lidé rádi, nepotřebují si to dokazovat podpisem na radnici. Podotýkám, že oba pocházíme z úplných rodin. Od jeho ženatých kamarádů i vlastního bratra pořád přicházely otázky na toto téma. Teď už ani moc ne.

Myslela jsem si, že se to změní, až budu čekat miminko, když už jsme svatbu nestihli do té doby. Jsem v šestém měsíci a před týdnem proběhla ohromná hádka, kdy mi řekl, že svatba nedělá rodinu, ale to, že se mají všichni rádi a jsou šťastní. Jméno na tom nemá podíl. Když už jsem na něj pak jen křičela, že se naše děti budou na truc jmenovat po mně, s ledovým klidem mi to odsouhlasil. Důležité je, aby byly naše. Už opravdu nevím, co mám dělat. Dokonce jsem i přemýšlela, že raději budu sama, ale po tolika letech nevím, jak bych to zvládla. Přítele navíce hrozně miluji a všude jinde nám to skvěle klape. Je to ředitel velkého odboru v jedné pojišťovně. Slušně vydělává a vím, že se o nás postará. Ale já prostě nechci, abychom byli jen partneři. Ale když deset let přemlouvání nepomohlo, tak asi nic.

Během týdne se ale můj život obrátil naruby. Ve středu jsme měli zase velkou hádku, která vygradovala přítelovým stanoviskem, že svatba bude jen přes jeho mrtvolu. I když jsem navrhovala malou svatbu jen se svědky, tak ani to neprošlo. Na materiální stránku věci řekla pouze "tak fajn" a šel spát. Další dny jsme spolu skoro vůbec nemluviili. Nakonec jsem odjela k jeho rodičům. Šla jsem s jeho matkou na procházku a obě jsme si nechaly mobilní telefon doma. Když jsme se vrátily, nestačily jsme se divit. Čekal nás šok. Obě jsme měly od něj zprávu i s fotkou odletové tabule z letiště a zprávou, že letí na měsíc na Floridu si od všeho odpočinout a utřídit myšlenky. Mně připsal, že doma na mě cosi čeká a mám si rozmyslet, co vlastně chci. Buď rodinný život s dítětem a jím bez svatby nebo možnost být šťastná jinde.

Ani jedna z nás nemohla uvěřit tomu, že by něčeho takového byl schopný. Dokonce jsem měla i pár nepřijatých hovorů od jeho kolegů z práce, že si vzal čtyři týdny neplaceného volna a vrátil služební auto. Když jsem ubrečená a vyčerpaná přijela domů, na stole byla smlouva o přepsání našeho domu včetně auta na mě, v obálce číslo účtu s heslem, pinem a druhou kartou. A nějaký spis, že třetina všech jeho výdělků půjde na mé konto. Nemohla jsem tomu uvěřit. Tohle musel mít připravené se svým právníkem už dlouho dopředu, protože po naší hádce by to určitě tak rychle nestihl. Tohle jsem navíc neměla vůbec v úmyslu. Bydlím u kamarádky. S přítelem jsme si napsali dvě zprávy a jednou se asi na dvě minuty spojili přes skype, ale nedala jsem to a hovor ukončila. Nechci jeho majetek, nezáleží mi na něm. Chtěla jsem jen hezkou rodinu. Na jednu stranu chci, aby už se vrátil a vyříkali jsme si to. Na druhou stranu už pro mě takový vztah nemá cenu. I jeho rodiče mi naznačili, že se na něj mám vykašlat, když tohle udělal. Že mi s malou pomohou. Já teď ale nejsem schopná ničeho, všechno se mi zhroutilo. 

Podmínky

S přítelem jsme pět let a máme rok a půl starou dcerku. Já bych moc chtěla svatbu, z lásky i kvůli dceři. Jemu to ale přijde absolutně zbytečné. Jsou to prý vyhozené peníze a pokud chci stejné příjmení, mám si zajít na úřad a zažádat o změnu. Teď mi navíc říká, že musím nejdříve shodit dvacet kilogramů a pak snad. Ano, jsem po porodu silnější, ale ne tolik a jeho věčné narážky na mě už mě skutečně unavují. Co byste na mém místě dělaly vy? Dělám vše, co můžu, starám se o ně o oba a mám dokonce brigádu k mateřské, abych jim dala vše, co potřebují. Už vážně nevím, jak dál. 

Zadní vrátka

Štve mě můj muž, jsme spolu skoro devět let a malému budou brzy tři roky. A svatba nikde. Nejde mi o velkou svatbu, klidně bych šla jen s ním na úřad. Máme jiná příjmení a i lékaři syna oslovují po něm. Mrzí mě to. Říká, že si mě chce vzít, ale nemá v úmyslu se ženit. Přemlouvat ho nechci. Jen mám někdy pocit, že nechce být oficiálně ženatý, aby mohl v budoucnu a v případě potřeby snadněji odejít. 

Další články

Lu Gregorová

Trend: Fitko v obýváku

Nepotřebujete permanentku, nemusíte bojovat s rezervačním systémem v přeplněném fitku. Stačí vzít do ruky ručník nebo karimatku, lahev s vodou a…

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky