V galerii najdete seznam změn, které vás po porodu neminou.
Změna plánů
Asi bych měla začít tím, že ještě nejsem těhotná. Ale plánujeme to. Jsme s přítelem domluvení, že tenhle měsíc doberu poslední prášky. Pro další si ke gynekoložce nepojedu. O dítěti mluvíme už tři roky, ale pokaždé jsme dali něčemu přednost. Když jsem byla mladší, chtěla jsem okamžitě dítě. Kdybych se tenkrát nehlídala, byla bych teď zasloužilou matkou. Chodila jsem na návštěvy k příbuzným a kamarádkám s malými dětmi, ráda jsem chodila na procházky a vozila kočárek, chovala jsem děti a vyzvídala, jaké pocity ženu provází během těhotenství. Byla jsem tím posedlá.
Čím víc se to ale blíží, tím větší mám strach. Netěším se, nemám chuť stát se matkou. Svírá mě šílený strach z porodu. Bojím se bolestí, operace i přebalování. Nechci to podstoupit, ještě se na to necítím. Jsem si jistá, že mám-li takové stavy před těhotenstvím, prodělám poporodní depresi. Nepřežila bych, kdyby se dítěti mojí rukou něco stalo.
Zpátečka
S přítelem to probíráme každý den. Tvrdí, že mě bude milovat navěky. Já si ale neumím představit, že budu stokilová matrona. Ke všemu chce být u porodu. Nechci, aby viděl, co za hnusy ze mě půjde. Jak bychom spolu mohli mít sex? Vůbec neví, k čemu jsme se upsali. Nejradši bych z toho vycouvala, ale bojím se, že by mu to ublížilo.
Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
