Mona: Poprvé jsem otěhotněla v šestnácti, zvládla jsem to a dnes mi každý závidí

Buďte dokonalá
Buďte dokonalá
Zdroj: Shutterstock
Buďte dokonalá

Hned po základní škole jsem začala pracovat. Každou korunu jsem si tvrdě vydřela a s dítětem na krku dokázala vystudovat. Všechno jde, když se chce.

V galerii najdete návod, jak se přiblížit dokonalosti.

Těžké časy

Od patnácti let jsem pracovala ve večerce. Byla jsem s mladšími sestrami u babičky. Matka rodinu opustila a neměla o nás zájem. Všechno, co jsem vydělala, jsem dávala babičce na nájem a na jídlo. Na školu jsem se vykašlala, nešlo mi to. Mnohem víc jsem potřebovala peníze. V šestnácti jsem otěhotněla. S přítelem jsem chodila rok a byla jsem do něj bláznivě zamilovaná. Bylo mu jednadvacet. Když se dozvěděl, že čekám dítě, opustil mě. Nechtěl si v tak mladém věku zkazit život. Všechno hodil na mě. Babička nebyla nadšená, ale na potrat už bylo pozdě.

Záchrana

Porodila jsem krásnou a zdravou holčičku. S hlídáním jsem neměla problém, podělila jsem babičku i sestry. Vrátila jsem se do školy a vystudovala obor kadeřnice. Byl to můj sen. S dítětem to bylo náročné, ale chtěla jsem si něco dokázat. Měla jsem velké štěstí. Pracovala jsem do osmého měsíce těhotenství, abych si udělala co největší rezervy. Těsně před porodem se naštěstí ozval můj biologický otec a splatil všechny alimenty, které mi dlužil. Po rozvodu s mámou žil v zahraničí, ale chtěl se vrátit za svojí přítelkyní do Čech a musel se zbavit dluhů. Byla to spousta peněz a já mohla první měsíce s princezničkou prožít v klidu.

Lepší zítřky

Nakonec přišel k rozumu i otec dcery. Chtěl se vrátit, ale odmítla jsem ho. Když mi nepomohl v nejtěžších chvílích, teď už jsem pro něj v srdci neměla místo. Na všechno jsem si musela vydělat, starala jsem se o babičku. Nikdy jsem ale nebyla na sociálce a dřela jsem od rána do večera. V devatenácti jsem poznala o deset let staršího muže a dnes spolu máme rok a půl starého synka. Zabezpečil nás a dost vydělává, ale já mám svoji hrdost. Nestojím o jeho peníze, neutrácím. Jediné, do čeho dáváme víc peněz, jsou boty. Dětem nakupuji v sekáči a v životě bych člověka nepoprosila o peníze jen tak. Když nemám zázemí a vůli, dítě si nedělám.

Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna. 

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky