V galerii najdete seznam změn, kterým se po porodu nevyhnete.
Naděje
Myslím, že syn bude vyrůstat bez otce. Zatím spolu žijeme, ale den ode dne je to mezi námi horší. S manželem nám to klapalo, těhotenství ho bohužel hodně změnilo. Ztratil o mě zájem, nevyptává se na dítě a doma mi nepomáhá. Nechápu to. Několik let jsme jezdili po klinikách a marně se snažili o početí. Bylo to náročné a naděje byly mizivé. Tvrdil mi, že po dítěti touží. Se vším, co jsme společně podstupovali, souhlasil.
Nevítané změny
Už sedmý měsíc dřepím doma kvůli rizikovému těhotenství a nemám v něm podporu. Stal se z něj lenoch a ignorant. Před pár týdny si koupil nové auto a péčí o něj tráví většinu času. Ani se neobtěžoval zeptat se mě, jestli souhlasím s takovou dírou v rozpočtu. Miminku ještě nekoupil ani maličkost. Všechno je na mně. Měla bych být v klidu a nepřetěžovat se, ale jemu je to fuk. Má mnohem vyšší výplatu než já nemocenskou a každý druhý víkend se sbalí a jede s kamarády za zábavou. Často se nevrátí ani na noc. Nepíše mi, nevolá a já nevím, kde je. Když náhodou zůstane doma, promarní čas u televize a dělá, že mě nevidí.
Připadám si jako husa. Snažila jsem s ním o tom mluvit, ale na moje otázky nereaguje. Vydržím to s ním do porodu a počkám, jestli ho síla okamžiku a dítě nezmění. Chci mít čisté svědomí. Když se to nezlepší, odcházím. Takhle žít nehodlám. Chová se hloupě a ponižuje mě to.
Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
