Načasování

Během mého těhotenství přítele zavřeli. Byl to jeho druhý pobyt za mřížemi. Poprvé se to stalo v době, kdy jsme spolu ještě nebyli. Teď dostal dlouhých šest let. Zůstala jsem na všechno sama a jeho rodina mě slovně napadala, často na mě útočili i na internetu a na sociálního sítích. Měla jsem rizikové těhotenství, přítel se mi neozýval. Když už dal o sobě vědět, tvrdil, že dítě určitě není jeho. Byla jsem z toho psychicky na dně.

Štěstí

Po porodu jsem se nemohla dcerky nabažit a po měsíci jsem si našla přítele. Pořád jsme spolu. Malou zbožňuje. Je to ten nejlepší partner a otec. Nechal se zapsat do rodného listu mojí dcerky. Ta ho vnímá jako svého biologického otce a občas mám pocit, že ho má radši než mě. Minulý týden ale dorazil dopis z věznice. Bývalý přítel žádá o svůj zápis do rodného listu. To odmítám. Bohužel má na to ze zákona právo. Já si ale neumím představit, že by měl s mou dcerou mít nějaký vztah nebo si ji brát do střídavé péče. Bral drogy a býval hodně agresivní. Nechci, aby takového člověka moje holčička někdy potkala. Teď se máme jako v pohádce a jsme konečně šťastní. Tohle mi ale nedá spát. Budeme to muset vyřešit soudně. Bojím se, že to nedopadne dobře ani pro jednoho.

Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.