V galerii najdete tipy, jak si vyšetřit chvilku času pro sebe.

Šok

S partnerem jsme už pět let, manželé dva roky. Máme téměř dvouletou dceru. Vdávala jsem se krátce před porodem. Myslela jsem, že máme vcelku pohodový vztah. Malou hlídala tchyně a my vyrazili na manželův firemní večírek. Bohužel jsem se tam dozvěděla, co o mně muž v práci vypráví. Prý neuklízím, nevařím, nestarám se o dítě, nahnal by mě od ledna do práce, nespíme spolu a pořád mu něco odpírám, nepřitahuji ho. Byla jsem v šoku.

Na pravou míru

Doma jsem se ho na to zeptala a samozřejmě všechno zapřel. Tvrdil mi, že nic z toho nikdy v životě neřekl. Prý se mu líbím a doma všechno klape. Nevím, co si o tom mám myslet. Doma nemusí nic dělat, je všechno hotové. Vařím každý den a o malou se starám od rána do večera jako každá máma. Snažím se i poklidit, ale je to občas složité, když po mně dcera každou skříňku otevře a věci vyhrabe ven. Muž se občas vrací z práce hodně pozdě, malá bývá vykoupaná a někdy už i spí. V posteli problém nemáme. Spíme spolu pravidelně. Snad by nechtěl sex, kdybych ho odpuzovala.

Pořád nad tím přemýšlím. Začínám si všímat menších problémů. Nechci, aby doma něco dělal. Vím, že chodí do práce. Vrací se unavený. Akorát by si myslel, že se doma jenom válím. Ale nepomáhá mi ani o víkendu. Jenom leží a kouká do telefonu. Když jsem ho na to upozornila, vpálil mi, že se chovám stejně. To ale není ani zdaleka pravda. Mrknu se na internet vždycky až večer, když mám všechno hotové a malá spí. On u něj stráví klidně celý den. Nedá mi pusu, neobejme mě. Všechno musím začít já. Připadá mi, že ho to otravuje. Museli mít ze mě jeho kolegové v práci ohromnou legraci.

Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.