V galerii najdete způsob, jak být tchyní na jedničku.
Bleskurychle
Nemám tak závažný problém s tchyní jako jiné ženy, ale jsem si jistá, že by se měla léčit. Podle mě je zralá na terapii. Trpí nějakou zvláštní fóbií a děsí ji špinavé nádobí. Každou neděli k ní jezdíme s přítelem na oběd. Nevím, jestli se tomu mám smát nebo mě to má vyděsit. Není schopná se v klidu najíst. Při jídle všechny sleduje a jen má někdo prázdný talíř, vyskočí od stolu a sebere mu talíř. Kolikrát mám příbor ještě v ruce nebo si ubrouskem utírám koutky. Nadšeně nese špinavé talíře do kuchyně a skládá je do myčky.
Všude plno
Stejně to funguje i s pitím. Hrnek kávy mi bere rovnou od pusy. Ještě dopíjím poslední lok a ona už mi stepuje za zády. Není možné položit šálek zpátky na stůl, odevzdávám jí ho rovnou do ruky. Je to unavující. Když připraví pohoštění, chová se ještě více zmateně. Dokud je tác s chlebíčky plný, je to v pořádku. Stačí, aby tři nebo čtyři ubyly, a už jídlo odnáší pryč a přendává na menší mísu, aby nebyl mezi vekou prázdný prostor. Přinese ho a běží zpátky do kuchyně, aby ten původní umyla. Nemám pro to pochopení.
Bez logiky
Minulý týden jsem ji viděla vařit a jen jsem kroutila hlavou. V hrnci měla omáčku a lžící ji zamíchala. Jen co ji špinavou vyndala, rychle ji omyla a uklidila. Za pár minut šla ale míchat znovu a zase vyndala čistou lžíci. Je to tak se vším. Už ji ani nežádám o vodu. Ještě nemám dopito a už mi ji bere, umyje a vyndá čistou. Nejhorší je, že přítel a tchán na tom nevidí nic špatného. Přijde jim to normální.
Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
