Leona: Porodila jsem dítě a teď už jen trpím. Muž mě odmítá a já nevím proč

Zdroj: shutterstock
Prohlédněte si všechny fotografie (9)

Mám děti a manžela, ale nemám nárok na obejmutí nebo podporu. Muž si na to nepotrpí a city mi dávkuje podle sebe.

Nemusíte se obětovat pro druhé, věnujte čas i sobě. V galerii najdete tipy, jak na to.

Odstup

Cítím se vedle svého manžela osamělá. Jsme spolu už spoustu let, ale z mé strany je to spíš jen oběť. Nerozvedu se s ním, neodejdu kvůli dětem. On se jim věnuje a stará se o ně, ale mě míjí. Řekl mi, že mu není příjemné se líbat. Byla jsem z toho v šoku. Nemá rád ani mazlení a intimita mu nic neříká. Sex ho nebaví a nepotřebuje ho. Svolí jednou za dva měsíce.

Dokud mě neměl jistou, nebyli jsme manželé a neměli děti, snažil se. Nosil mě na rukou. Bál se, aby o mě nepřišel. Trvalo to do mého těhotenství.

Prázdno

Je těžké usínat vedle člověka, který nepotřebuje ani obejmutí. Neznám nikoho, kdo by prožíval něco podobného. Nevím, jak se mám věnovat sama sobě, abych byla spokojená. Pořád doufám, že by se mohl změnit.

Plány

Soustředím se hlavně na svou rodinu a děti. Ale nejsem šťastná. Jsem odsouzená k celibátu a připadám si na takový osud příliš mladá. Nechci ani myslet na život po tom, co děti odejdou z domova. Nebudu se chtít dál tak pranýřovat.

Milenec není řešení, manžel by vše použil proti mně. Nejdřív musí vyrůst děti. To už ale zase nebudu mladá a zřejmě upřednostním svoje pohodlí před dobrodružstvím. Ale co to té doby? Hodil by se mi tip, jak se s tím rychle vyrovnat. Napadlo mě nahrát situaci, aby žárlil. Diskuzí a pláče už totiž bylo dost, to na něj zkouším roky.

Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna. 

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky