Heda: Co dělám manželovi za zády, je hloupé, ale nemohu jinak

Co stihnout do padesáti let?
Co stihnout do padesáti let?
Zdroj: Shutterstock
Co stihnout do padesáti let?

Jen těžko se mi o tom mluví, ale musím pořád myslet na svého bývalého přítele. Je mi to hloupé vůči manželovi. 

V galerii najdete tipy, co všechno stihnout do svých padesátin.

Značka ideál

Jsem s manželem sedm let, máme téměř dvouletou dceru. Vztah klape, muž mi pomáhá s domácností, otáčí se kolem malé a plní mi všechno, co mi na očích vidí. Nejsem náročná finančně, ale co si umanu, to chci hned. Plán a režim, to je moje. I příbuzní mi říkají, že mám štěstí na muže. Je to ukázkový táta, nic nám nechybí. Měli jsme krizi, ale když to shrnu, tak je všechno v naprostém pořádku.

Zpátky do minulosti

K věci. Často myslím na svého bývalého přítele, se kterým jsem byla před manželem. Rozešli jsme se. Důvod byl možná malicherný. Byl moc ušlápnutý, takový moula. Chtěla jsem vedle sebe člověka, o kterého se opřu, bude to vůdce rodiny. Vedle něj jsem se cítila jako jeho sestra. Tenkrát jsem dala na rady kamarádky a nechala jsem se lehce zmanipulovat. Šila do mě, že by s někým takovým nebyla. Přitom to byl její blízký kamarád. Milovala jsem ho, ale jak říkám, cítila jsem, že to není chlap, kterého chci po svém boku po zbytek života. Byl zajištěný, podnikal. Můj manžel by v té době úplně jiný. Neměl nic, bydlel u rodičů, nepracoval, neuměl řídit a byl to takový rozlítaný mladík. I vlastní máma mi vyčítala, že se vzdávám životní jistoty. Manžel se naštěstí vypracoval, koupil byt, má obstojnou práci a moje rodina ho skvěle přijala.

Dlouho po rozchodu s bývalým jsme to mezi sebou neměli vyřešené, scházeli jsme se a on se mě snažil získat zpátky. Bylo mi ho moc líto. Byl hodný, společenský, ale neprůbojný. Zlákala mě akce a dobrodružství. Rozešli jsme se, ale láska mezi námi je dodnes. Celý můj nový vztah s manželem mě trápí myšlenky, které směřují k bývalému. Pokaždé mě sevře úzkost a stesk. Nejhorší jsou životní milníky jako státnice, kulatiny, narození dcery, svatba, smrt člena rodiny nebo vysněná práce. Vzpomenu si na něj a chce se mi brečet.

Když jdu po městě, kde bývalý přítel bydlí, přeji si ho aspoň zahlédnout z okna. Manžela miluji, nikdy bych ho neopustila. Oba už máme vlastní rodiny, ty myšlenky jsou pasé. Ráda bych se toho trápení zbavila. Otravuje mi to život a v hloubi duše je mi líto manžela. Kdyby jen věděl ..

Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna. 

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky