V galerii najdete tipy, co všechno stihnout do padesáti let.
Zdroj problémů
Mám rodinu, dvě děti a všechno klape. S tátou mám skvělý vztah, našel se v roli dědečka a s vnoučaty si dobře rozumí. Bohužel mě jeho chování občas zamrzí. Vysvětlím. Má ženu. Jsou spolu od mých sedmi let. Mají to doma jako na houpačce. Jednou se mají rádi, pak se rozvádí. Už byli třikrát od sebe, ale vždycky se k sobě vrátili. Macecha mě nikdy neměla ráda. Žárlila na můj vztah s tátou a nedokázala překousnout, že ona s ním nikdy tak dobře vycházet nebude. Z každé jejich hádky vinila mě. Poslední krizi měli čtyři roky zpátky. Tenkrát na mě zase naházela všechnu špínu. To už jsem tam ale pár let nežila. Neměla jsem na ně vliv a nemohla jim do vztahu zasahovat. Mají spolu syna. S nevlastním bratrem vycházím dobře. Jezdí k nám na návštěvu i s tátou. Tu ženskou s sebou ale nikdy neberou. Ona moji rodinu nevnámí jako součást té své.
Rozdíly
S tím vším souvisí tátovo chování. Nelíbí se mi to. Jezdí k nám zásadně sám a před ženou to tají. Když mu náhodou volá, utíká do vedlejší místnosti, aby neslyšela dětský křik. Dárky nám nevozí a jen nám podstrčí peníze, aby o tom ona nevěděla. Táta moc dobře ví, že by mu to doma neprošlo. Měl by od ní zle. Jsem ale přece také jeho dítě. Neřeším ji, ale tátu. Jeho přístup mě moc mrzí. Skrývá se před ní, má tajnosti. Nevím, jak na to reagovat. Měla bych mít stejná práva jako můj bratr. Chci mít tátu. Když jsem se ho ptala, proč se svou ženou nejedná na rovinu, tak mi odseknul s tím, že chce mít klid v duši a málo šedivých vlasů.
Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
