Pomoc
Přítel mě opustil během rizikového těhotenství. Čekala jsem syna a myslela jsem, že budeme spokojená rodina. Skončila jsem sama se životním minimem. Neměla jsem šanci najít bydlení, které bych si mohla dovolit. Pomohl mi bývalý přítel. Má velký byt a nechal mě u sebe i s dítětem jen za pravidelný úklid a teplé večeře. Nic nestíhal a moje služby mu přišly vhod. Přijala jsem to, protože jsem byla v zoufalé situaci.
Jeho matka a babička se mnou prožívaly závěr těhotenství a těšily se na malého. Přivítaly mě do rodiny. Nechápou, že k nim nemám žádný vztah. Snažila jsem se jejich chování ignorovat, ale časem mi začaly hodně zasahovat do života. Krátce před porodem jsme se doma domluvili, že bychom to mohli ještě jednou zkusit. První pokus nám sice nevyšel, ale oba jsme dospěli. Ani jeden z nás si nebyl jistý, jestli to bude klapat.
Lži
Ty dvě ženské se pletou do všeho. Nerespektují, že jsem matka. Pro ně je nejdůležitější, že je jejich vnuk (pravnuk) konečně otcem. Vypráví všem, jak se mu prcek podobá. Tečou mi z nich nervy. Pořád se kvůli nim hádáme. Nechci tam s malým jezdit, nedělá mi to dobře. Vracím se znechucená a zklamaná. Občas tam jede přítel s mým synem sám, ale není to o moc lepší. Vrací se naočkovaný jejich názory a jsou z toho jenom další hádky. Nevím, jestli má smysl v tom pokračovat. Možná budu ještě chvíli mlčet a držet krok, abych se postavila na vlastní nohy, ale jednou odejdu. Takhle žít nechci.
Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
