Jarda: Manželka prosazuje výchovu třetího pohlaví a ničí tím dceru i mne

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Zdroj: Shutterstock
Ilustrační foto

Moje žena patří k těm, které se nechají zmasírovat kdejakým módním trendem, co zaplavují internet. Napřed to byl domácí porod. Teď zase genderově neutrální výchova!

Domácí porod byl pro mě příšerný zážitek. Trval dvanáct hodin a nakonec jsme stejně skončili v porodnici… Dobře to dopadlo, ale nemuselo. I tak manželka trvala na tom, že i druhé dítě se narodí doma. Tentokrát porod proběhl bez problémů, zkrátka štěstí, ale manželka začala přemýšlet o tom, zda by nebylo dobré vychovávat děti „genderově neutrálně“.

Prý se dítě časem samo rozhodne, zda je chlapeček, nebo holčička! První dítě je chlapeček, druhé holčička – ale protože o tři roky starší brácha si hraje s autíčky, vláčky a pořád něco montuje, malá Kristýnka se po něm opičí. Manželka usoudila, že jí nebudeme říkat Týnko, ale Chris (to si někde přečetla), je to prý neutrální oslovení a dítě se časem samo rozhodne, zda je kluk, nebo holka!

Řekl jsem manželce, že se zbláznila. Máme kluka a holku, což je dobře, takhle to určila příroda a my bychom jí do toho neměli zasahovat.

Manželka se urazila, že jsem konzervativec a že nechá na Týnce (takhle ji ovšem nesmím oslovovat), aby se sama přiklonila k tomu či onomu pohlaví. Usoudila (moc čte ty články o 3., 4. a já nevím jakém ještě pohlaví), že dítě (nesmím říkat holka) má právo si samo určit, zda je děvče, nebo chlapec!

Obléká ji neutrálně, mluví s ní neutrálně, nikdy neřekne, ty moje holčičko, protože co když to není holčička, a my bychom ji do téhle kolonky nutili!

Marně ženě vysvětluju, že hraní si s vláčky a autíčky vůbec neznamená, že se dceřina duše ocitla ve špatném těle a že měla být původně kluk, jak soudí ona.

Jsem šťastný, že se u nás ještě malé děti nepřešívají podle přání pomatených rodičů na opačné pohlaví, jak je tomu prý v USA. Dokonce už začínám uvažovat o rozvodu, rád se budu starat o svého syna a dceru sám, ale manželka mi vyhrožuje nějakým hnutím třetího pohlaví, které si na mě došlápne, když ji nenechám vychovávat dceru neutrálně. Jsem normální chlap, pracuju jako konstruktér a o tyhle módní trendy se nezajímám, ale přijde mi to ujeté a proti přírodě, zkrátka vymývání dětských mozků (některé dospělé už vymyté jsou). 

Jaroslav, Rokycany

 

NÁZOR PSYCHOLOGA

PhDr. Petr Šmolka: psmolka@volny.cz

Vážený pane, soužití s takto „alternativní ženou“ má jedinou výhodu: nebudete se s ní nudit. V akademické rozpravě můžete připustit, že na myšlence genderově neutrální výchovy možná něco je, vlastní děti byste ale měl chránit. Budou vyrůstat převážně ve dvoupohlavním světě. Přijetí vlastní pohlavní identity není dáno tím, jak se k dětem chováme, jak je šatíme, oslovujeme a jaké hračky jim dopřáváme. Svou dceru si vychovávejte a oslovujte tak, jak to považujete za přirozené. Vaše žena se může pokoušet přimět vás k přijetí existence třetího pohlaví, ne však k tomu, abyste se bál dcerku považovat za svou holčičku. Natož aby to přijali i prarodiče, učitelé, její kamarádky… Přírodě není radno odporovat, ignorovat ji nebo se dokonce snažit jí poroučet. Ostatně – jak to má s přijetím ženské role vaše paní?

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky