Alice (46): Miluju muže, který by mohl být můj syn. Trpím a nevím, co bude dál

Zdroj: shutterstock
Prohlédněte si všechny fotografie (20)

Je mi šestačtyřicet a mám pětadvacetiletého milence. Vztah už trvá přes dva roky a nikdy jsem nezažila nic krásnějšího. Trápí mě jen to, že brzy budu vedle něj vypadat staře.

Jak si udržet mladistvý vzhled a tempo s mladším partnerem? Tipy najdete v galerii.

Rybářství nás svedlo dohromady

Ctirada znám relativně dlouho, nějakou dobu jsme si psali. Tehdy by mě ani ve snu nenapadlo, že bychom někdy skončili spolu. Po asi roce konverzace na přátelské úrovni o našem společném koníčku – rybaření, jsme se dohodli, že bychom se na jedné muškařské soutěži viděli a poznali se osobně.

Zamilovala jsem se jako malá holka

Když jsem Ctirada poprvé uviděla, čekala jsem všechno možné, jen ne to, že se doslova podlomím v kolenou a přes stud se nezmůžu na kloudné slovo. Styděla jsem se mu pohlédnout do očí. Byl prostě dokonalý. Krásný, urostlý, vysoký tmavooký mladík s upřímným pohledem. Přivítal mě vřelým polibkem, květinou a po celou soutěž se ode mě nehnul ani na krok. Zjistila jsem, že v muškaření mám velké mezery. Ctirad se mnou sice můj názor nesdílel, neustále mi opakoval, že jsem šikovná a talentovaná.

Přátelství přerostlo v lásku

Začali jsme se vídat pravidelně, jezdili spolu k vodě a účastnili se několika muškařských závodů v zahraničí. Přestala jsem řešit svůj věk, přestala řešit názory své rodiny, která náš – pro ně společensky nepřijatelný – vztah netolerovala. Soustředili jsme se na sebe, bylo nám spolu nádherně, plánovali společné bydlení.

S nemocí přišly pochyby

V průběhu roku jsem onemocněla a v důsledků léčby kortikoidy jsem nabrala na váze, byla jsem pořád oteklá, začaly mi šedivět vlasy a při společných procházkách jsem za Ctiradem funěla jako lokomotiva v kopci. Začala sledovat každou svou novou vrásku a propadala větší a větší depresi. Cítila jsem se vedle něj trapně, odmítala jsem s ním chodit do společnosti a jezdit na rybářské soutěže.

Nalezla jsem ztracené sebevědomí

Začala jsem se od něj odcizovat. Vyhýbala se mu, hledala výmluvy proč se nevidět a raději jsem se zavalila prací. Ctirad mou změnu zpočátku nechápal, ale nenechal se odbýt. Snažil se mi pomoct překonat mou nemoc i ten mizerný pocit méněcennosti, který mě vedle něj sužoval. Pomalu jsem se dala do kondice, zase jsem zhubla, začala chodit ke kadeřnici i na kosmetiku. Cítím se o něco lépe, ale červíček pochyb ve mně pořád hlodá. Nevím, jak dlouho spolu budeme, ale teď vím, že věk není překážkou. Jde o to, jak si dva lidé spolu rozumí. 

Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky