Miluše (39): Byla jsem nevěrná. Teď musím snášet následky posměch celé vesnice

Prohlédněte si všechny fotografie (12)

Před lety jsem byla svému muži nevěrná a dlouho s ním hrála divadlo, že je syn jeho. Když se ukázala pravda, oplatil mi stejnou mincí.

Nevěra se odpouští těžko. V galerii najdete tipy, jak ji co nejrychleji překonat.

Nevěra

Jmenuji se Miluše a za rok oslavím čtyřicítku. Poslední měsíce musím bojovat s posměchem celé vesnice. Partnerskou krizi jsme totiž vyřešili hodně svérázně a naše okolí pro to nemá pochopení. Vůbec je nezajímá, že si i přes nevěru rozumíme a chceme dál tvořit pár. Poprvé jsme se potkali ještě na střední škole a ani jeden z nás neměl studijní ambice. Svatbě a založení rodiny nic nebránilo. Po narození Filipa nám ale přestal rodinný rozpočet stačit a Pavel si musel sehnat novou práci. Nakonec skončil za volantem kamionu. Jeho plat se téměř zdvojnásobil a z cest za hranice mi vozil malé dárečky. Časté odloučení tak našemu vztahu prospívalo. Nic se nezměnilo ani po druhém těhotenství. Pavel byl z druhého syna nadšený a všude se s ním chlubil. S každým rokem ale bylo více poznat, že není jeho.

Byla to pravda. Neudržela jsem se a propadla kouzlu souseda. Byl to vesnický buran, co o práci ani prstem nezavadil, dlužil a pil. Ale měl v sobě něco, co ženy přitahovalo téměř magnetickou silou. Manžel by se s tím naučil žít, ale jízlivé poznámky lidí z vesnice ho ničily.

Řešení

„Chápu, co se stalo. Nemusíš se omlouvat. Mám tě rád, stejně tak kluky. Nechci se rozvádět. Ale mám v merku ženu, která touží za každou cenu po rodině. Zub za zub. Popřemýšlej o tom.“

První dny a noci jsem probrečela. Odjeli jsme na víkend k rodičům a nedali na sobě rozkol znát. Právě tam mi ale došlo, jak skvělý partner a otec to je. Na jednom dítěti navíc přece nesejde. Měla jsem strach, jestli takovou krizi ustojíme, ale souhlasila jsem. Z cest se vracel o den později a já žila s vědomím, že ten čas investuje do své nové rodiny. Když mi po roce oznámil, že se jim narodila holčička, zamáčkla jsem slzu. Od té doby tam jezdí jen jednou za měsíc, nezanedbává je a platí alimenty. A my jako rodina fungujeme na jedničku. Nejsem si ale jistá, jestli bych to podstoupila znovu.

Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna. 

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky