Michala (34): Milenka mi odloudila manžela i dceru

Jak přežít nevěru
Jak přežít nevěru
Zdroj: Shutterstock
Jak přežít nevěru

Otěhotněla jsem v pouhých sedmnácti letech. Byla jsem ve třeťáku na gymnáziu a nevěděla, co si počít.

Nevěra bolí. Nahlédněte do galerie a vyzkoušejte tipy, jak ji přežít bez úhony a s grácií.

Změna plánů

Martin měl studijní ambice a ještě pár let by rodinu nezabezpečil. Když jsem ale před rodiči nadhodila možnost potratu, zděsili se. Víra mi nakonec ukázala cestu a já se krátce před maturitou stala maminkou. Svatbu jsme stihli ještě před porodem, ale s těhotenským bříškem šlo spíš jen o formalitu. Na zábavu mi nezbývala energie.

Porod neprobíhal podle mých představ a provázela ho spousta komplikací, které mi znemožnily znovu otěhotnět. Všechnu pozornost jsem upnula na dceru a naplno se položila do manželského života a budování domova. První rok jsem ale trpěla jako zvíře a každou noc brečela do polštáře. Nezvládala jsem péči o malou ani roli manželky. Dceřin pláč mě doháněl k šílenství a péči o domácnost jsem odsouvala na druhou kolej. Během pár měsíců se můj život obrátil naruby a já nevěděla, jak dál. Bez pomoci mých a Martinových rodičů bych zbaběle utekla. Několikrát jsem o tom dokonce přemýšlela a měla jsem pod postelí sbalenou tašku s nejnutnějšími věcmi. Byla jsem jsem vyrovnanější, když jsem věděla, že mám možnost volby.

Zrada

Bětka povyrostla a dokázala mi péči oplatit úsměvem a objetím. To jsem potřebovala, vděk. Čas se ale zastavit nedá, a tak jsme najednou vybírali střední školu. Šla v našich šlépějích a nastoupila na gymnázium. Jako každý rodič jsem byla pyšná, že je dcera tak neskromná a míří vysoko. Nastoupila do třetího ročníku a mně se začaly vracet dávné vzpomínky na můj vlastní život. Už jsem ale nepřemýšlela o zmaru a špatném rozhodnutí, ale o odvaze a rodinném štěstí. Zrovna jsem se vracela z práce a chtěla se svalit do postele. Obsazeno. Načapala jsem Martina s milenkou. Strhla jsem z nich peřinu a žena kolem mě proběhla do koupelny. Popadla oblečení a v chodbě se rychle oblékala. Já jsem si mezitím s mužem vyřizovala účty. Na poslední chvíli jsem vyšla z ložnice, abych si prohlédla tu, která mu učarovala. "Dobrý den, neříkejte to zatím Bětce." Byla to spolužačka mé dcery, bylo jí čerstvých sedmnáct a podlehla kouzlu mlsného kocoura, který stejně jako před lety dostal chuť na mladou kůstku.

Kůl v plotě

To nejhorší mě ale teprve čekalo. Byla jsem jediná, kdo se z manželovy zrady hroutil. Martin si sbalil kufry a po četných scénách odešel na ubytovnu, kde pravidelně vítal svou novou múzu. Dcera se po zjištění, co se stalo, obrátila proti mně a celou kauzou se baví. Aby ne, když jí spolužačka dělá macechu. Já jsem zůstala sama ve čtyřpokojovém bytě, bez partnera, bez dětí, bez maturity. Obětovala jsem rodině vše a nechala se semlít silou doby. Zbytečně.

Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna. 

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky