Linda: Našla jsem manželův tajný deník. Převrátilo mi to život naruby

Prohlédněte si všechny fotografie (10)

 Někdy nás život nemile překvapí. Dozvíme se něco, co nám zničí život, rodinu, iluze i manželství. Podobný případ se stal mně. Při stěhování jsem objevila manželův tajný deník s doznáním. Po desetiletém manželství jsem se dozvěděla krutou pravdu. 

V galerii najdete návod na to, jak odhalit nevěru.

Jsem vdaná za Petra něco přes deset let. V manželství nám to vždy docela klapalo. Někdy se sice přehnala mračna, ale to je asi v každém manželství podobné. Máme spolu sedmiletého Jirku. Na druhé dítě jsme čas nenašli, oba máme náročnou práci a Petr navíc tráví spoustu času na služebních cestách. Naše intimní soužití je stereotypní, sporadické a dá se říct nudné. Na společnou chvilku si najdeme čas sotva tak jednou za půl roku. Nikdy jsem nepojala sebemenší podezření, byť naše manželství zcela standardní nebylo. Když je Petr doma, chová se jako vzorný otec i manžel.

Služební cesty

Na služebních cestách tráví Petr poměrně mnoho času. Večery trávím většinou sama se synem nebo ve společnosti kamarádek. Byly to právě ony, které mě velmi často vyzývaly k obezřetnosti, na Petrovi pořád něco viděly. Naše rozhovory většinou končívaly stejně, s dobrou radou na závěr večera: „Důvěřuj, ale prověřuj…“ Vždy jsem potom měla bezesnou noc. Několikrát jsem překonala svou hrdost a aktivity Petra jsem si prověřila. Když byl na služební cestě, ohlídala jsem si, že odjel i přijel sám. Pracovní večeře jsem taky několikrát prověřila, nikdy jsem neviděla Petra ve společnosti jiné ženy. Nikdy jsem ani nevypozorovala nic, co by ho z údajné nevěry prozradilo. Kontrolovala jsem jeho oblečení, telefon, diář. Nic. Žádná stopa po parfému či rtěnce, žádná změna chování, žádné cizí zprávy v telefonu ani poznámky v diáři.

Po zjištění, že jsem vlastně nic nezjistila, jsem byla klidnější a život plynul dál. Stále stejný kolotoč, práce, syn, večery s kamarádkami. O peníze jsem nikdy nouzi neměla a nemám, Petr vydělává velmi slušně. Mohu si dovolit nakupovat v luxusních obchodech, chodit na kosmetiku, dopřávám si luxusní vína a večeře ve společnosti svých nepřejícných a věčně podezíravých kamarádek, které mi nikdy nezapomenou říct větu o důvěře a prověřování, na kterou jsem už stejně imunní.

Vysněný dům

Petr mi splnil sen o bydlení a nechal postavit dům na klíč, do kterého se máme co nevidět přestěhovat. Já teď veškerý čas věnuji zařizování a nakupování. Na žádné pochybnosti nemám čas. Stěhování bude taky příležitost, jak se zbavit zbytečných věcí, které jsme za dobu manželství nashromáždili. Začala jsem proto s radikálním úklidem ve starém bytě. Nechci do nového domu tahat žádné zbytečnosti, náš nový domov je celý ve stylu tradičního čínského učení feng-šuej.

Každá věc ve starém bytě prošla nelítostnou selekcí včetně synových hraček. A na závěr jsem se pustila do malé místnosti, do které jsme odkládali zbytečnosti. Komůrka mi zabrala celý týden, nebralo to konce, chyběla mi ještě malá hromádka hned za dveřmi. Když jsem se pro ní shýbla, všimla jsem si, že v malém otvoru ve zdi je nějaký zápisník v tmavě hnědých ošuntělých kožených deskách. Takový zápisník jsem nikdy předtím neviděla.

Deník

Našla jsem deník, který si vedl Petr ještě před tím, než jsme se vzali. Neměla jsem ho nikdy otevírat, to, co jsem objevila, mi doslova zničilo život, manželství, rodinu i iluze. Pomalu jsem se začetla do deníku a s každou další stránkou jsem lapala víc a víc po dechu, přes slzy jsem na řádky pořádně neviděla. Ano, mé kamarádky měly pravdu, můj manžel mě skutečně podvádí, ale nikoliv se ženou, ale s mužem. O to horší to pro mě je.  Pomalu mi začaly docházet všechny souvislosti, intimní chladnost a odtažitost, kterou jsem celou tu dobu přikládala přepracovanosti. Našla jsem tam ale i Petrovu zpověď o citech, které ke mě a synovi chová.

S Petrem jsem o svém „nálezu“ prozatím nemluvila, sama nevím, co bude dál. Mám přijít o rodinu, manžela a syna připravit o skvělého otce? Mám se všeho, co jsme za ty roky spolu vybudovali vzdát a začít nový život? Rozhodla jsem se prozatím pro ignoraci, zapomněla jsem, že jsem něco kdy četla. Snažím se s tím vyrovnat po svém, docházím na sezení k psychologovi, ale před svými kamarádkami nedávám nic znát a snažím se vrátit do zajetých kolejí života. Ale na jak dlouho?

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky