V galerii najdete návod, jak vycházet s rodinou partnera.
Sebastián měl jiné přednosti
Sebastiána jsem poznala v chráněných dílnách. Pracovala jsem tam jako terapeutka a neměla moc zkušeností s profesí v tomto prostředí. Postupně jsem získávala další vědomosti, zkušenosti a sebejistotu. Velkou oporou mi byl Sebastián. V chráněných dílnách dělal informatika, byl velmi chytrý a pracovitý. Kromě toho s ním byla také legrace. Na každý problém měl řešení a ochotně mi vždy se vším pomohl. Sympatický Sebastián byl trochu „jiný“, byl malého vzrůstu, trpěl poruchou zvanou nanismus, byl liliput.
Tělesná výška není v lásce překážkou
Trávili jsme spolu v práci čím dál více času a brzy se začali vídávat i mimo ni. Jeho dobrosrdečná povaha, pohoda a životní optimismus zcela přehlušil jeho sto padesát centimetrů výšky. Možná proto, že taky nepatřím k těm vzrostlejším, tak mých sto pětašedesát nebyly takovým viditelným rozdílem. Zapomněla jsem brzy na tento „hendikep“ a šarmu Sebastiána jsem úplně podlehla.
Rodiče se zachovali jako pokrytci
Po nějakém čase jsem chtěla Sebastiána představit rodině. Nikdy předtím by mě nenapadlo, že by rodiče mohli mít s jeho fyzickým vzhledem problém. Byli to oni, kteří mě od malička vedli k sociálnímu cítění, k pomoci nemocným a tělesným postiženým. Proto mě jejich reakce velmi překvapila. Proti Sebastiánovi se velmi nevybíravým způsobem ohradili. Styděla jsem se za ně. Jejich slova nebudu ani parafrázovat, pořád mi zní v uších. K postoji rodičů se postupně přidal zbytek rodiny. Dostala jsem ultimátum. Celá rodina mě odsoudila a odvrhla. Má rodina je jen Sebastián…
Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
