Příběh Klaudie: Z nápadníka na seznamce se vyklubal šéf. O práci jsem přišla

Příběh Klaudie: Z nápadníka na seznamce se vyklubal šéf. O práci jsem přišla

“Myslím, že by můj příběh měl varovat všechny ženy, které se seznamují prostřednictvím internetu,” napsala nám Kladaudie a pokračovala: “Milé dámy, chce to být obezřetné a nevěřit všemu, co o sobě dotyčný píše. Mohl by se z něj totiž vyklubat například – váš šéf!”

Třicetiletá asistentka Klaudie zareagovala na jeden z našich článků ohledně seznamování na internetu otevřeným e-mailem. Sama nemá příliš dobré zkušenosti a dokonce přišla díky své snaze seznámit se na inzerát o zaměstnání. “S prvním manželem jsem se seznámila na inzerát. Tehdy se ale posílaly ručně psané dopisy. Mělo to určité kouzlo. Bylo to sice pomalejší, ale když jste dostali do rukou dopis, už šlo o něco osobního, leccos se dalo o pisateli usoudit podle úpravy nebo písma. Tuhle šanci poznat, co je dotyčný zač, internet úplně vynuloval.”

Víte, že: Podle loňského průzkumu britské spolenosti Beautiful People mají muži větší tendenci v seznamovacích inzerátech přehánět nebo rovnou lhát. Nejčastěji neuvádějí pravdu o svých příjmech (nadhodnocují je). Nejobvyklejší lži jsou: předstírání, že vlastní mediální agenturu, předstírání známostí s celebritami, předstírání zaměstnání ve filmovém průmyslu.

Klaudie se však setkala s ještě podivnější situací stran partnerovy identity. Nikdy by neřekla, kdo je ve skutečnosti na druhém konci korespondence: “Chápu, že je modernější a celkově rychlejší doba, ale o to víc je potřeba mít se na pozoru. Internet snese všechno. Přesvědčila jsem se o tom, když jsem se prostřednictvím seznamky snažila najít nového životního partnera. Podala jsem si celkem veselý optimistický inzerát, na který odpověděla asi desítka mužů. Vybrala jsem si jednoho z nich a začala si s ním víc psát. Poslala jsem mu fotografii, on na oplátku poslal svoji. V e-mailech jsme probírali všechno možné, kladl i docela osobní otázky. Hodně se ale zajímal především o to, co dělám, jak jsem v práci spokojená a jakého mám šéfa. Vůbec mě nenapadlo, že by mi na těch dotazech mělo být něco podezřelé.

Na práci jsem si upřímně postěžovala, poměry v  zaměstnání jsem vylíčila podle pravdy jako neutěšené a o šéfovi jsem napsala, že je to zakomplexovaný starý mládenec, který si léčí mindráky na podřízených.

Ještě když si mě šéf zavolal druhý den ráno do kanceláře, netušila jsem nic zlého. Myslela jsem si, že pro mě má nějaký pracovní úkol. Jaké bylo moje překvapení, když mi ukázal moje e-maily ze seznamky vyjeté na papíře. Tvářil se přitom kysele a ptal se, jestli na svých názorech na firmu a jeho osobu trvám. Odpověděla jsem, že určitě ano, a odešla středem.

Nechala jsem si napsat neschopenku, než se z toho šoku vzpamatuji, a sháním si nové místo. Nedovedu si představit, že bych pracovala pod člověkem, který si nejen vymyslel celou falešnou identitu a použil fotku z fotobanky místo vlastní, ale ještě toho dokázal takhle sprostě využít. Hodně si rozmyslím, jestli do toho ještě někdy půjdu. A pokud ano, budu určitě mnohem obezřetnější.“

Další články

čtenářů si právě čte tento článek