„Pamatuju se na svůj první počítač. Nevěděla jsem, co s ním. Myslela jsem si, že tomuhle stroji snad nikdy neporozumím a nepřijdu mu na chuť,“ svěřuje se Erika (29) a dodává: „nikdy jsem se ani necítila jako počítačový maniak. V rámci práce jsem posílala mejly, občas jsem surfovala na internetu a v největším zoufalství před Vánocemi jsem také nakoupila přes internet pár dárků. Pak si ale všechny mé kolegyně založily profil na známé sociální síti a stále častěji se mě lidé ptali, proč účet ještě nemám.“ Tak popisuje Erika začátek své závislosti. Erika si účet založila a začala si přidávat přátele. Stále více a více se o svoji zeď zajímala, stahovala si hry, koukala se ostatním na profil, vyhledávala staré přátele. „Líbilo se mi, že můžu být ve spojení s lidmi, se kterými jsem se roky neviděla. Najednou jsem se stala součástí komunity. Ve skutečném světě moc společenská nejsem, zábava po hospodách mě ani moc nebaví, ale tady jsem najednou byla ve svém živlu.“

5 příznaků, že jste také závislá na sociálních sítích:

  1. Na jakékoliv sociální síti trávíte aktivně více než 1 hodinu denně. Určit přesné časové rozmezí je těžké. Rozdíl třeba je, pokud trávíte na sociální síti čas pracovně nebo ji máte jen neaktivně staženou v mobilu.
  2. Namísto spánku v noci sjíždíte zeď a stránky přátel, což vede k tomu, že se přes den cítíte unaveni.
  3. Pokud zapnete mobil ráno hned po probuzení, může to být znakem závislosti.
  4. Užíváte sociální sítě na úkor své práce.
  5. Když se nemůžete připojit, vzbuzuje to ve vás pocity úzkosti, strachu a stres.

„Začala jsem být aktivní. Hned ráno se připojím a hledám nové informace. Nahrávám nové statusy a fotky a čekám, kolik lidí mi dá lajk a jaké komentáře přibudou. Teď jsem si ještě navíc pořídila chytrý telefon a jsem na něm opravdu nonstop.“ Erika už sama tuší, že něco není v pořádku. Na sociální síti tráví čas i v práci. „Firma se na sítě také připojila a tak spravuji některé její stránky. Tudíž mám možnost nepřetržité kontroly svého profilu. A jsem tam opravdu pořád. Vadí mi, když si nemám s kým psát nebo se dlouho nic neděje.“ Erika vše, co prožívá sdílí se svými 500 známými. Již mnohokrát ji kamarádky varovaly, že se to pro ni může stát osudné a že dokonce může přijít i o místo. „Vím, že to není úplně v pořádku, ale nemůžu s tím nic udělat. Když se mi něco přihodí, hned přemýšlím, jak to oznámím mým virtuálním přátelům. Mám prostě pocit, že tady lidi zajímám, že něco dokážu, že jsem prostě s někým propojená.“ Erika si uvědomuje, že nemá příliš známých v realitě a že její jedinou zábavou je mobil a sociální sítě v něm, ale nemůže s tím přestat. Přátelé nebo kontakty, které měla z normálního života, ji tak chtě nechtě pomalu opouštějí.

Odborným názvem pro závislost na internetu je netholismus, a to ve všech formách. Tedy závislosti na hraní her, chatování, sociálních sítích, emailování, surfování, apod. Stejně jako jiné závislosti i tato postihuje vztahy v rodině, negativně ovlivňuje zdraví postiženého (bolest zad, krku, hlavy, pálení očí, apod.) či negativně ovlivňuje práci nebo školu. Následky sice nejsou tak fatální jako u drogové nebo alkoholové závislosti, ale mohou být pro uživatele nepříjemné. Jedná se o ztrátu kontaktu s realitou, koníčků či přátel, částečná ztráta sociálních a komunikačních schopností. Podle odborníků jde při léčbě hlavně o motivaci a „chtění“ přestat být závislá. Což je problém, protože většina uživatelů nemá ani ponětí o tom, že by byli na internetu závislí. A co vy?