Můj přítel Jirka byl mužem s temnou minulostí a duší plnou záhad. Měla jsem ho nade vše ráda, ale věděla jsem, že právě „to něco“ v něm ho stále drží zpátky. Jeho duše byla jako uvíznutá loďka připoutaná ke břehům minulosti.
I přesto jsem věřila, že naše láska může být tím mořem, co ho zvedne vzhůru. Tak moc jsem toužila, aby se už od minulosti odpoutal a věnoval se mně. Miloval mě, to jsem věděla, ale byli jsme spolu už skoro sedm let a já se chtěla posunout dál. Vyplout společně z přístavu.
A pak, v jednom z těch tíživých odpolední, kdy se slunce jen tiše plížilo skrze mraky, jsem se rozhodla udělat ten krok. Přistoupila jsem k Jirkovi, jehož myšlenky byly někde daleko za horizontem. „Jirko,“ začala jsem, s vlastním překvapením v hlase. „Musím ti něco říct.“
Moje odvaha se vyplatila
On se na mě otočil s výrazem zvědavosti a zároveň otazníku v očích. „Co se děje?“ Srdce mi bušilo v hrudi, ale cítila jsem, že to musím udělat. „Chci si tě vzít,“ vyhrkla jsem, a skoro sama sobě jsem se divila, jak jsem to mohla říct nahlas.
„I když to možná není nejlepší okamžik, chci být s tebou. Ať už v dobrém nebo ve zlém. Chci být tvojí oporou, miluju tě.“
Jirka na mě hleděl s výrazem plným překvapení. „Martino,“ zašeptal, skoro jako by to bylo jen pro mě. „Nemůžu ti slíbit, že budu úplně v pořádku... “ odmlčel se snad na pár chvil, ale pro mě to byla hotová věčnost. Co když řekne ne? Co když mě pošle do háje? Vyplatilo se mi to na něj takhle vybalit? „Ale chci se o to s tebou pokusit. Ano, chci být tvůj.“
V tu chvíli mi spadl ohromný kámen ze srdce a naplnilo se pocitem štěstí. Moje odvaha se vyplatila a i přes Jirkovu těžkou minulost, kdy mu mnoho lidí bodlo kudlu do zad, se rozhodl mi věřit a strávit se mnou zbytek života.
Překvapení byli všichni
Naše svatba byla pod širým nebem. Byla začátkem nové cesty pro mě a Jirku. Věděla jsem, že i když se nejprve nemohl úplně rozhoupat, naše láska bude tou oporou, co ho bude držet nad vodou.
A překvapilo to nejen nás, ale i všechny naše přátele a rodinu, kteří se divili a zároveň obdivovali, že jsem se tenhle krok odhodlala udělat.
Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
