Pomoc, mám první vrásky!

Devětadvacetiletá Andrea se těžce vyrovnává s prvními příznaky stárnutí.

Milé dámy, zajímá mě, jak se vyrovnáváte se stárnutím. Je mi devětadvacet a už mám první vrásky. Je to hrůza! Připadám si, že jsme už definitivně zestárla. Že už teď bude všechno jen horší. Je to první definitivní stigma!

Připadám si, že jsme už definitivně zestárla. Že už teď bude všechno jen horší. Je to první definitivní stigma!

Ale proč tak brzy, když se o sebe tak starám? Používám drahé krémy, pravidelně navštěvuji kosmetičku, cvičím, denně piji čtyři litry vody, vyhýbám se přímému slunci. Dělám vše, co se doporučuje péči o zdravou pleť. Dokonce jsem před třemi lety přestala kouřit, když jsem si uvědomila, jak moc to pokožce škodí. Když jdu na párty, a to chodím často, nejsem žádný pecivál, mám ráda společnost a žiji aktivně, vždy tělo detoxikuji a dám si několik pleťových zábalů, aby se pokožka obličeje zregenerovala. Opravdu dělám všechno, co se dá, ale najednou jsou vrásky tady, ošklivé rýhy nad kořenem nosu i na čele. O drobných vráskách kolem očí nemluvě, a to nevyjdu bez slunečních brýlí.

Jsme úplně zoufalá a připadám si podvedená. Udělala jsem, co se dalo, a stejně přišly dříve než u mých stejně starých kamarádek. Co bude dál? Jak se s tím mám mířit? Vím, že je to pro některé lidi těžké, a je jich asi hodně, když se podívám v metru kolik žen o sebe nedbá a je jim jedno, jak vypadají a nesnaží se se sebou nic udělat? Já jsem jiná. Člověk má být krásný nejen uvnitř, ale i zvenčí. Tvář je první vizitka každého z nás. Když někoho poznáte, první vnímáte vzhled a až teprve pak, co říká. Ať se seznamujete, nebo když hledáte práci. Vzhled je pro nás život mnohem důležitější, než si většina z nás uvědomuje, a těm, co se o sebe snaží pečovat, se posmívají.

Vzhled je pro náš život mnohem důležitější, než si většina z nás uvědomuje, a těm, co se o sebe snaží pečovat, se posmívají.

Jenže vrásky, ta metla krásy. Už to nikdy nebude jako dřív. Že už nebudu tak svěží, všechno dá větší práci a výsledek nebude nikdy perfektní. Vím, že existuje plastická chirurgie, ale myslím, že k té by se měl člověk uchylovat jen v nejhorším případě. Běžet na plastiku kvůli prvním vráskám mi přijde poněkud přehnané, nehledě na to, že každá operace se vymstí v pozdějším věku.

Vím,že se s tím budu muset smířit, že už tu budou vždy, a já je mohu jen trochu zaretušovat, ale ještě více věnovat kosmetické péči. Ale jde to tak těžko. Když se nad tím zamyslím, nikdy mě nenapadlo, že ty protivné vrásky znamenají v životě ženy tak velký převrat.

Vaše čtenářka Andrea, Praha