Po nevěře: Jak uzdravit svůj vztah

Po nevěře: Jak uzdravit svůj vztah

Pozitivní zpráva hned na úvod. I když je nevěra vždy bolestivou zkušeností, většina zasažených párů se s ní dokáže vyrovnat a nakonec spolu zůstat. Léčba je ale vždy náročná a s nejistým výsledkem, proto si musíte pro sebe zvolit tu nejlepší.

Nevěra je v mnohém jako zhoubná nemoc. I když je na začátku nádor malý, dřív nebo později má sklony se šířit a zasáhnout mnohé oblasti společného života. A stejně jako onemocnění se týká celého člověka, jeho psychického i tělesného zdraví. Naštěstí pro mnoho případů nevěry existují léky, i když vždy jde o léčbu náročnou a dlouhodobou. Přesto má smysl se o uzdravení pokusit, a to bez ohledu na to, jak moc máte nakročeno k rozchodu. Ale jen správně zvolená léčba nevěry vám pomůže těžké časy překonat.

Čísla jsou proti nám

Statistiky o nevěře jsou kruté. V Česku 64 % ženatých mužů a 42 % vdaných žen sáhne po nevěře jako po „řešení“ svých partnerských problémů. Zhruba polovina manželství se pak rozvádí a nevěra je uváděna jako jedna z nejčastějších příčin. I když tato čísla nevypadají optimisticky, jde o obecné statistiky, které nic neříkají o tom, jak právě váš vztah zasažený nevěrou skončí. Můžete se nenávidět do konce života, ale také paradoxně díky prožité nevěře zažít druhé líbánky a váš vztah bude nakonec silnější než kdy dřív. Budoucnost je otevřená a máte ji ve svých rukou.

Bolest těla i duše

S pohledem na nevěru jako na rakovinu přišla psycholožka a sexuoložka Laura Janáčková, která založila Institut partnerských vztahů a dlouhodobě se věnuje právě onkologickým pacientům. Je přesvědčená o tom, že odhalení nevěry znamená stejně jako sdělení vážné diagnózy psychický šok. „Ten je spojen s nadlimitní životní zátěží a tělo na něj pochopitelně reaguje. Člověk je touto informací paralyzován, pomalu není schopen jednat. Prožívá beznaděj a duševní bolest. Bezprostřední reakcí na prožitek je pak únik do pasivity a intenzivní prožívání samoty včetně hledání dalšího smyslu života, nebo naopak agresivní chování,“ popisuje psycholožka, která tématu věnovala i publikaci Nevěra a její zvládání. Podle ní neexistuje žádná červená kontrolka, která by se na čele nevěrného partnera spolehlivě rozsvítila. I když změna chování v podobě nezájmu o sex, uzavírání se do sebe nebo tajnůstkaření může být příznakem nevěry, nemusí to být vždy pravidlem, a tak je dost nebezpečné se podle těchto signálů řídit a vyvozovat z nich radikální závěry. Změna chování u partnera či partnerky může mít úplně jinou příčinu, stejně tak existují nevěrníci a nevěrnice, kteří navenek prožívají úplně klidné manželství a ani v nejmenším nevzbuzují pochybnosti o své věrnosti. Přestože mají třeba i dlouhodobé paralelní vztahy. Často tak odhalení nevěry přichází náhle jako blesk z čistého nebe a je skutečně obrovským šokem nejen pro psychiku podváděného, ale i pro jeho tělo.

Diagnóza: šok z nevěry

„Organismus na psychický šok reaguje celou řadou tělesných a citových projevů. Mezi ně patří pláč, poruchy termoregulace jako pocení a zimnice, vnitřní napětí, úzkost a strach,“ vyjmenovává Janáčková. Stejně jako u vážné diagnózy „nemocný“ reaguje tím, že to přece nemůže být pravda, a snaží se odmítnout bolestivou realitu. Cítí beznaděj a obrovskou bolest. Spolu s tím, jak se snaží vyrovnat se špatnými zprávami, přicházejí další tělesné změny související s prožitkem akutního stresu jako bušení srdce, sucho v ústech, třes, nevolnost a poruchy spánku. Tyto obtíže se mohou proměnit v celou řadu psychosomatických následků a dokonce i onemocnění.

„Časté je nechutenství nebo naopak přejídání, pocity na zvracení, bolesti břicha, změny v menstruačním rytmu, bolesti hlavy, vyrážky nebo fleky, časté jsou i poruchy spánku,“ popisuje psycholožka. Podle ní není nijak neobvyklé, že ženy postižené těmito obtížemi zaklepou na dveře lékařské ordinace a očekávají pomoc. To, co ale svému praktickému lékaři řeknou, není, že řeší partnerovu nevěru, ale že špatně spí, bolí je žaludek a podobně. Na delší a podrobnější rozhovor obvykle není čas. Reakcí lékaře je provést několik často nepříjemných vyšetření, poslat pacienta k dalším odborníkům a případně nabídnout léky, které ale příliš neúčinkují. „Někdy tak mám pocit, že se z lidí stávají porouchané stroje a léčí se jen jejich součástky. Přitom primární příčinou je vnitřní volání o pomoc,“ upozorňuje psycholožka Janáčková.

Co (ne)potřebujete vědět

Odhalení nevěry i období, které mu předchází, se vždy nese ve znamení výrazných a rychle se měnících emocí. Ty přicházejí ve vlnách a často se nedají ovládat. Vztek, nenávist a agrese se střídají s bolestí, beznadějí, panikou i naprostou bezmocí. Schovat se před těmito pocity přitom nejde, prostě tu jsou, ať uděláte cokoliv. Spolu s nimi se objevuje také pocit obrovského ponížení, ztráty důvěry a zejména dosavadních jistot. Jak upozorňují autoři americké publikace Getting Past the Affair (Překonejte aféru), na situaci podváděného partnera je extrémně těžké to, že se nemá o koho opřít.

Ten nejbližší člověk, který byl za jiných okolnosti partnerem a oporou, je sám zdrojem bolesti a dalšího utrpení. Už jeho přítomnost v jednom bytě je bolestivá, až nesnesitelná. Stejně tak i jeho nepřítomnost. Emoční změny navíc často souvisejí nejen s tím, co podváděný skutečně prožívá, ale i s tím, co všechno ví. Platí zde jednoduché pravidlo, čím více budete o nevěře vědět, tím hůře pro vás. Touha znát i nejmenší detaily vás snadno promění v neřízenou střelu připravenou kdykoliv vybuchnout. Prohledávání mobilního telefonu, pátrání v elektronické poště, rozhovor ne nepodobný výslechu, stejně jako reálné úvahy o najmutí soukromého detektiva jsou jen některé z možných scénářů. „Jakmile má člověk pochybnosti o partnerově věrnosti, stává se posedlým a dělá i věci, o kterých by si nikdy dřív nemyslel, že je udělá,“ upozorňuje Jitka Douchová, psycholožka a zkušená manželská poradkyně. Podle ní hlavně ženám obvykle nestačí vědět jen fakt, že je jejich partner nevěrný, ale jdou mnohem dál a požadují přiznání. Chtějí znát všechny detaily o milence, a dokonce i společném sexuálním životě. Domnívají se, že právě tyto informace jim pomohou se s nevěrou lépe vypořádat a hlavně pochopit, proč k ní vůbec došlo. „Zjištěné informace jsou podváděné ženě naprosto k ničemu, a naopak jí mohou ještě více ublížit. V emocionální paměti zůstávají tyto informace uložené velmi dlouho a mohou se kdykoliv vynořit a způsobovat další bolest,“ upozorňuje psycholožka.

Třicet minut a dost

Vhodné řešení, jak zvládnout svou až šílenou touhu po detailech, nabízí právě tým amerických psychologů a autorů knihy Getting Past the Affair. Ti doporučují rozdělit si informace na ty, které jsou teď skutečně podstatné a pro váš další vzájemný vztah důležité, a na ty, po kterých je lepší nepátrat. „Jak jen můžete, vyhněte se otázkám typu »Proč?«. Doporučujeme tyto důležité otázky nechat na později,“ radí. Vhodné je naopak první rozhovor po zjištění nevěry omezit pouze na několik otázek, jako kdy vztah začal a skončil, jestli partner vždy použil ochranu a stejně tak, jestli je v tuto chvíli skutečně rozhodnut pro ukončení či pokračování vašeho vztahu. Naopak otázky jako „Jak jsi mi to mohl(a) udělat?“ je lepší spolknout, stejně jako výčitky související s minulostí ve vztahu. V tuto chvíli vám k ničemu nepomohou a jen vám oběma ublíží. Na tento rozhovor je lepší si předem vyhradit určitý čas a klidné místo. Přitom není vhodné, aby trval déle než půl hodiny nebo byl přerušován, proto si vypněte své telefony a soustřeďte se jen na sebe. Pokud se debata protáhne, snažte se domluvit na tom, že budete pokračovat jindy. Můžete si nastavit minutku, abyste poznali, kdy je čas skončit. Příliš dlouhý rozhovor může snadno sklouznout k výčitkám a (sebe)obviňování, které opravdu nikam nevedou.

Důležití spojenci

Stejně jako u vážné nemoci těla je dobré si v případě nevěry najít okruh lidí, kteří vám pomohou zvládnut nejen sdělení drsné reality, ale i rozhodování pro vhodnou metodu léčby a následnou rekonvalescenci. Tím, že kvůli nevěře minimálně dočasně ztrácíte toho nejbližšího člověka, je situace ještě těžší, ale ne neřešitelná. Spojenci se dají najít i v takto náročných okamžicích, jen možná úplně někde jinde, než byste čekali. Obecně platí, že je dobré všechno probrat s někým, kdo není do situace osobně zatažen a nebude mít sklony vám dávat své emočně podbarvené rady. Obrovskou chybou proto je navštívit rodinu svého partnera a pořádně všem vytmavit, koho vlastně vychovali. Lavinou výčitek o svém zničeném životě, za který může ten bídák, skutečně nic nevyřešíte. Nejlepší volbou proto není ani kamarádka, protože bude mít sklony vám radit podle svých osobních zkušeností. Navíc rady jako „Vyhoď ho z bytu!“, „Udělej pořádnou scénu!“ nebo snad „Znič tu mrchu!“ jsou naprosto k ničemu. Sice se možná na pár okamžiků zbavíte nahromaděné agrese a vzteku, ale v dlouhodobém horizontu si vůbec nepomůžete, ba naopak uškodíte. To, co teď uděláte, ovlivní váš vzájemný vztah opravdu hodně a může vám vážně zkomplikovat možnost spolu do budoucna alespoň slušně vycházet.

„Mnohem lepší bude, když zhrzená partnerka vyhledá nezávislého odborníka, který jí poradí, jak má pracovat sama se sebou, a pomůže jí najít potřebný nadhled,“ doporučuje psycholožka Douchová. Odborník, ať už v podobě manželského poradce, psychologa nebo psychoterapeuta, je schopen vám poskytnout skutečně racionální rady a také potřebnou pomoc. Díky němu získáte tolik nutný odstup od nepřehledné situace a lépe budete schopni najít správné řešení, ať už bude jakékoliv. Některým lidem navíc pomáhá to, že před cizím člověkem nemusí nic předstírat a ani si na nic hrát. Nebude je soudit za to, když budou plakat nebo dají najevo svou zranitelnost.

Neměňte minulost

Když se vám podaří zvládnout akutní fázi největší bolesti, přichází další fáze, která může trvat několik týdnů nebo i měsíců. Záleží na tom, jak se vám podařilo přežít to nejhorší a jestli už dokážete o situaci přemýšlet bez obrovské dávky vzteku a nenávisti. Pak teprve nastal čas uvažovat nad další budoucností vztahu, i když tyto úvahy samy o sobě nezaručují, že spolu zůstanete až do spokojeného stáří. A ani naopak, tedy že vás nečeká už nic jiného než hnusný rozvod plný praní špinavého prádla. Zatím jde jen o úvahy a první nesmělé kroky k tomu, aby se váš vztah vyčistil a vy dva jste dokázali fungovat, ať už spolu, nebo bez sebe. V této fázi také nastává čas řešit ryze praktické záležitosti, které nepočkají na to, až se definitivně rozhodnete, co se vztahem dál. Není nijak neobvyklé, že v tuhle chvíli přepnete na autopilota a jednoduše se budete snažit všechno zvládnout a naoko fungovat normálně. Dobře v té době přemýšlejte, co všechno a v jaké podobě řeknete svému okolí. Váš šéf potřebuje vědět, že se necítíte dobře a možná budete chtít pár dní dovolenou, ale informace o tom, jak je milenka vašeho muže strašná, už by mu měly zůstat utajeny. Vaše okolí za to, že řešíte nevěru, opravdu nemůže a ani není nutné ho zahlcovat detaily ohledně napjaté domácí situace. Pro partnerovu nevěru platí jednoduché pravidlo: čím víc o ní budete vědět, tím víc se vám přitíží. Hlavně se nikdy neptejte proč.

Buďte praktičtí

Pokud zatím nezvládáte rozhovory o svém vzájemném vztahu a jeho budoucnosti, snažte se spolu mluvit alespoň o tom, co je teď. Jako například kdo bude rozvážet děti do kroužků, zajistí opravu pračky nebo vymyslí dárek pro tchyni. Autoři knihy Getting Past the Affair partnerům doporučují i takové aktivity, při kterých sice budete spolu, ale současně nebudete muset příliš komunikovat. Ideální je proto návštěva kina nebo divadla, stejně jako společné sledování televize. Hlavně buďte trpěliví. Ke zlepšení vzájemných vztahů nedojde rychle, ale pokud budete věřit v to, že budete schopni spolu vycházet, podaří se vám to. Pro další rozhodování, jestli a v jaké podobě ve vztahu pokračovat, vám pomohou vzpomínky na vaši společnou minulost, během které jste dokázali něco vybudovat a zažili i mnoho hezkého. Chcete tohle všechno zbořit, nebo si myslíte, že jde o základ, na kterém se dá stavět dál? To je jedna z otázek, na kterou byste si měli oba upřímně odpovědět. Pozor na to, že vlivem aktuální situace budete mít sklony vše vidět černě a zkreslovat tak minulost. Ale opravdu jste přesvědčeni, že celý váš vztah byl podvod a omyl?

Spolu, nebo bez sebe

Kdykoliv v příštích týdnech, ale i měsících, nebo dokonce letech od odhalení nevěry se můžou objevit bolestivé záblesky vzpomínek. Stačí k tomu drobnosti. Třeba jako to, že kolem vás projede auto stejné barvy, jaké měla milenka vašeho manžela, a v tu chvíli se vám sevře žaludek a všechen strach a bezmoc je zpátky. „Zkuste si vytvořit tolik způsobů zvládání těchto vzpomínek, kolik jen dokážete. Některé mohou být pro vás oba jako pro pár, jiné pro vás jako jednotlivce,“ doporučují psychologové. Zatímco někomu pomůže samota, jiný dá přednost společnosti. Dobrým způsobem, jak se vyhnout zničujícím vzpomínkám, je zaměstnat se něčím jiným, třeba si zacvičit nebo se pustit do úklidu, pokud vám tedy úklid přináší uspokojení. Stejně tak je důležité s partnerem mluvit o tom, co ve vás vzpomínky vyvolávají. Lépe pak pochopí vaše nepříjemné reakce například na telefonát pozdě večer.

Čtyři způsoby, jak dál

Teprve teď nastal čas rozhodnout se, jak bude váš vztah pokračovat. Podle knížky autorů knihy Getting Past the Affair existují čtyři způsoby, jak dál. Můžete zůstat spolu a váš vztah zůstane zdravý. To se pozná tak, že oba partneři pracují na zvládání svých pocitů, vzájemně se nezraňují a dívají se pozitivně do budoucnosti. Spolu ale můžete být i nezdravě, kdy si navzájem ubližujete, cítíte se osamocení a nepříjemné pocity zůstávají s vámi. Zdravý ale může být i rozchod, který probíhá citlivě a s ohledem na všechny zúčastněné. Rozcházející se partneři se netrestají za své chyby a vedou v rámci možností spokojený život, i když jeden bez druhého. Naopak nezdravý rozchod se pozná tak, že vztah a ani vzájemné zraňování neskončilo. Partneři se stále dohadují a nejsou schopni fungovat, aniž by neřešili jeden druhého. To, jakou strategii si nakonec zvolíte, záleží jen na vás dvou. Uzdravení z nevěry je vždy obtížné a trvá nejméně několik měsíců. Bez ohledu na to, jak moc je ale tato zkušenost bolestivá, nemusí být důvodem k definitivnímu rozchodu. Výzvou k tomu začít znovu a lépe však ano. V Česku je podle aktuálních statistik nevěrných 64 % ženatých mužů a 42 % vdaných žen. Více než polovina manželství se navíc rozvádí. Jedním z nejčastěji uváděných důvodů u soudu je právě nevěra.
 

Další články

čtenářů si právě čte tento článek