Jeden z nejčastějších partnerských zlozvyků, který bohužel mívá za následek ta největší nedorozumění je, že přestáváme poslouchat jeden druhého. Místo dialogu tak vedeme dva monology. Vy ještě mluvíte, a on už vás dávno nevnímá. Ukecaná ženská, mele a mele, mohlo by se objevit v bublince nad jeho hlavou… Co s tím?

Neposlouchá a přikyvuje

Nemusí ani jít o mnohahodinovou hádku, aby váš partner zkrátka vypustil pozornost a přestal vnímat, co říkáte. Může klidně jít i o několikaminutový rozhovor. Vy mu právě sdělujete zážitky z práce, nebo probíráte, co je potřeba zítra udělat, aniž byste si povšimla, že již nějakou dobu jen automaticky přikyvuje a sem tam řekne: „Hm..“. Druhý den se pak pohádáte, protože nechápete, jak je možné, že zapomněl koupit chleba, když jste se o tom včera bavili.

Stačí lekce asertivity

Nemusíte přečíst tuny knih napsané na téma komunikace mezi muži a ženami, ani tituly jako Muži jsou z Marsu, ženy z Venuše na to, abyste věděla, že obě pohlaví komunikují poněkud odlišně. K zásadám správné komunikace, sdělování názorů, kritiky či proseb nám pak pomáhají pravidla asertivního chování. Přestože ani asertivita není všemocná a v mnoha životních situacích se musíme spolehnout na svůj vlastní instinkt a cit, může nám pomoci také při komunikaci s vlastním mužem.

Muž zvládá jen jednu činnost

Přestože mnoho mužů jistě zvládne více činností najednou (byť se opakovaně dozvídáme, že jde o doménu žen), pravdou je, že skutečně koncentrovanou pozornost svého muže si zajistíme spolehlivě tehdy, nebudeme-li se snažit o ni soutěžit s televizí nebo novinami. Obracejme se na muže s žádostí o pomoc nebo informacemi tehdy, může-li nás spolehlivě vnímat. Pokud jde o něco skutečně důležitého, raději to několikrát zdůrazněte. I vícekrát. Ne nadarmo se říká, že opakování je matkou moudrosti.

Papírková metoda funguje

To nejdůležitější by se mělo objevit na závěr, tak například informaci, že zítra nemáte čas vyzvednout malou ze školky a má to za úkol váš partner, nezamluvte dalším vyprávěním o kolegyni z práce. Mnoho žen se také shodlo na tom, že ideální je papírková metoda. Papírek s úkolem, co je třeba zařídit umístěte tak, aby jej muž neměl šanci přehlédnout, vložte jej do diáře či na palubní desku do auta. Vhodnými místy jsou také lednice a zrcadlo v koupelně.

Mluvte stručně a jasně

Při rozhovoru s partnerem se pokuste osvojit úsporný komunikační styl. Mužům je vlastní mluvit o věcech poměrně stručně a věcně, nemají příliš rádi naše ženské otálení s odhalením jádra věci. A už vůbec se nevyznají v jinotajích a nápovědách. Jednejme proto s nimi otevřeně a na rovinu a nespoléhejme na to, že náš partner bude usilovně přemýšlet nad tím, jak jsme to vlastně myslely. A že často chceme opak toho, co řekneme? To je pro muže stále velké překvapení budící údiv!

Bez agrese a nářků

Emoce jsou přirozenou součástí našeho života a přirozené je i to, že je vyjadřujeme svým chováním a jednáním s druhými. Přesto bychom se je měli naučit zvládat. Jakékoliv úsilí o konstruktivní komunikaci a řešení problému může být příliš emotivně motivovaným chováním narušeno. Muž vás přestane poslouchat ve chvíli, kdy se vaše kritika či prosba neobejde bez agrese, výčitek či nářků. Zkuste se nejdříve uklidnit a až poté znovu řešit spornou záležitost.

Muži milují argumenty

Muži milují věcné argumenty. Ženské pocity a intuice jsou pro ně často nic neříkající. Proto se vyplatí být v rozhovoru s partnerem co nejvíce racionální. Zkuste vyjádřit poměrně jasně, co chcete, jak to chcete a proč. Zní to příliš banálně? Takové by ale jádro komunikace s našimi muži mělo být, jinak riskujeme četná nedorozumění a možná si opět vyslechnete ono okřídlené: „Ona neví, co chce, ale nedá pokoj, dokud to nedostane...“.

Kafe.cz zjistilo: Co na to ženy?

Kamila:
„Muži neposlouchají proto, že nejsou schopni pojmout ten vodopád slov, které na ně vychrlíte. Musíte pomalu – chtít jen jednu věc a za chvíli druhou. Jen tak dosáhnete úspěchu. A hlavně vždycky počkejte, až skončí jejich oblíbený pořad v televizi. Nad tou prostě nikdy nevyhrajete.“
Stanislava:
„Na to, že mě partner neposlouchá, jsem si už zvykla. On za to vlastně ani nemůže – je to prostě chlap. Když něco dělá, anebo se dívá na televizi, nemá cenu na něj mluvit. Prostě nezvládne víc věcí najednou. S důležitým rozhovor čekám vždy na vhodnou příležitost. Ideálně tehdy, když začne sám – například s oblíbenou otázkou typu Co bude k večeři?“