Diskutujte: Čím si myslíte, že svého partnera rozčilujete, a čím naopak vytáčí on vás?

Následující odpovědi jsou doslova ze života. Řekly jsme si v redakci (já a Katka), že jedna věc je myslet si, co asi na nás chlapy štve, a druhá to skutečně vědět! Takže jsme se zeptaly mužů ve svém okolí a tady jsou jejich mnohdy nečekané odpovědi!

Opravdu po mně nechtějte, abych sdílel vaše „radosti“ s menstruací. Bavit se o tom, jestli to přišlo o dva dny dřív nebo později, jestli máte výtok silnější nebo zda je lepší tahle či ona vložka, to si nechte na svoje kamarádky, ale až my tam nebudeme. A chodit kupovat vložky do obchodu už taky nebudu. Pokaždé koupím špatné, protože přece jste chtěly tyhle... a protože nevímco.
(Jan, editor, 40 let)

Mám strašně žárlivou partnerku. Tak žárlivou, že si dávám pozor na sebemenší detaily, abych měl doma klid. Vzhledem k mému povolání až sám sobě připadám směšný, jak se jí vlastně bojím. Svojí žárlivostí úplně zlikvidovala všechno, co jsem k ní kdy cítil, a přiznávám, že způsobila, že teď má k žárlivosti i důvod.
(Václav, 37 let, policista)

Nikdy nemonujte nábytek z IKEA rychleji než my!
(Dan, 35 let, redaktor)

Když potřetí za sebou pokazíme puding (a spálíme tak poslední litry mléka v domácnosti), neříkejte nám: „To bude tím hrncem, miláčku.“ Dokážeme si přiznat, že jsme v něčem blbí.
(Erik, korektor, 25 let)

Nikdy nám neříkejte tajemství o své nejlepší kamarádce. Stejně zapomeneme, že to nesmíme prokecnout.
(Luboš, 32 let, manažer)

Jestli si myslíte, že neprohlédneme předstíraný zájem o naše koníčky, tak prohlédneme. Buď se o ně zajímejte doopravdy, nebo klidně běžte s kámoškou nakupovat, než si je odbudeme.
(Michal, 27 let, elektrotechnik)

Nikdy se nás neptejte, jestli vám víc sluší ty černé boty s hnědým nádechem, nebo ty hnědé boty s černých nádechem. S nejvyšší pravděpodobností jsme až do té doby netušili, že máte více párů bot… Neuvěřitelná a stále se opakující scénka se odehrává i před kabinkami v obchodě s oblečením. Ona: Myslíš, že mi víc sluší ty modré šaty, nebo kostýmek? Já: Kostýmek miláčku, máš v něm hezkou postavu. Ona: Takže ty chceš říct, že v těch šatech mám velký zadek? Já: Uáááááááááááááááááá…
(Zdeněk, 49 let, IT specialista)

Já bych dal těch důvodů dohromady spoustu. Tak namátkou:

  • nikdy neotevírejte víčko od lahve, když se to nepodaří nám
  • nikdy se nás neptejte, jestli se nám nějaká žena líbí. Jsme naprogramovaní tak, že se nám líbí prakticky každá ženská…
  • nikdy po nás nechtějte, abychom si pamatovali rozdíl mezi astrou a gerberou. Když vám přineseme na rande květinu, která se normálně nosí na pohřby, reagujte úsměvem!
  • nikdy po nás nechtějte, abychom něco vyřešili tím, že si „o tom promluvíme“. Už jen tato věta spolehlivě zvýší náš krevní tlak, čekáme problémy a stahujeme se buď do obranné ulity, anebo přecházíme do módu: „a vy zase bijete černochy!“
  • nikdy nás s sebou neberte na nákupy oblečení nebo obuvi.
  • nikdy nám neříkejte, jak moc vám naše chování připomíná jednání naší matky, otce, strýce, děda, bratra, neteře. Občas jsme i samostatní lidé s vlastním vzorcem chování.

(Tomáš, 34 let, web editor)

Prosil bych, aby se po mně nevyžadovalo, abych se pitvořil nad každým dítkem, které nějaká vaše kamarádka-známá-spolupracovnice vytasí při každé příležitosti. Jedno nebo dvě – OK. Ale v babyboomu mám už těch dítek po krk a ještě si pamatovat jejich jména, kolik jim je let a všechny jejich kašlíčky, katárky, opruzeninky, slintáčky - to ne!
(Jindřich, IT specialista, 35 let)

Nebudu nosit růžová trička, i když mi přítelkyně tvrdí, že je teď chlapi nosí. Pár jsem jich viděl, dokonce u nás v týmu, ale myslím si o nich svoje.
(Igor, 21 let, fotbalista)

Možná nevykoupu malého tak dokonale jako manželka, ale rád bych se svého syna dotýkal a ne poslouchal věčné: „Ukaž, já to udělám.“
(Pavel, 33 let, pracovník v automobilce)

Zajímalo by mě, kdy pochopíte, že když řeknu, že jdu „na jedno“, můžou to být i dvě piva. Snad by mohlo stačit, že se k vám vrátíme v pohodě.
(Ernest, 42 let, PR manažer)

Prosím neobírat ze mě drobky, nerovnat mi klopy na obleku ani límečky od košile, neometat a nepodávat kapesníky na veřejnosti. Jednu matku mám, další nepotřebuju.
(Viktor, 49 let, prodejce automobilů)

Když mi přítelkyně řekne, že budeme u jejích rodičů na bábovce tak do čtyř a já se na to psychicky připravím, tak jsem kolem šesté, kdy se ona ještě nezvedá, už na pokraji infarktu. Žádám dodržovat termíny. Možná vám nedochází, kolik taková návštěva stojí sil.
(Mirek, 27 let, fotograf)

Nesnáším, když mě partnerka při společném nákupu pošle pro něco do jiného regálu a mezitím i s vozíkem zmizí. Neskutečně mě to vytáčí a vždycky bojuju s tím, že mrsknu ty těstoviny nebo máslo, nebo co jsem to měl donést, do nejbližšího regálu a odejdu domů.
(Bronislav, 39 let, hasič)

Nechtějte po mně, abych vám pořád dokola říkal, jak vám to strašně sluší. Popravdě řečeno, je mi to úplně jedno. Když budete vypadat dobře, noste si třeba jutový pytel. Ale šestkrát za den otázka, jestli jde ten topík ke kabelce, mě FAKT ŠTVE!
(Viktor, web master, 41 let)