Milá Zuzko,

Vaše otázka - očkovat, nebo neočkovat, případně zvolit nějakou „střední cestu“ - by měla být adresována spíš odborníkům, neboť se domnívám, že na názorech laiků v tomto případě moc nezáleží. A podle všeho se i názory odborníků budou rozcházet, třebaže jsem si na sto procent jist, že drtivá většina lékařů Vám poradí, abyste své dítě očkovat nechala. Pokud ovšem opravdu stojíte o laický názor člověka, který má dvě očkované děti, pak Vám radím: jděte do toho.

Ve svém dopise píšete, že máte ze všeho těžkou hlavu, což možná vidím jako mnohem větší problém než všechny ty jistě nešťastné případy, kdy očkování napáchalo víc škody než užitku. Jestliže Vám manžel říká „taky jsme si tím prošli, když jsme byli malí, a nic tak dramatického se nám nestalo“, neměla byste to brát jako laxnost nebo nezájem o věc, ale celkem klidnou reakci na Vaši - troufám si říct - extrémní přecitlivělost. Tím, že jste v této věci - a možná nejen v ní - přecitlivělá skutečně hodně, jsem si naprosto jist.

Chápu, že většina nastávajících matek chce „pro svoje miminko jen to nejlepší“, ale tahle snaha by se neměla zvrtnout v hledání strašáků i tam, kde ve skutečnosti nejsou. Píšete, že kamarádky se smířily s tím, že „po očkování jejich ratolest jednu nebo dvě noci propláče se zvýšenou teplotou“, Vy ovšem nehodláte „své vlastní miminko takovému trápení vystavit“. Neberte to jako cynismus, když Vás, milá Zuzko, na tomto místě ujišťuji, že zcela jistě si v budoucnu se svým dítětem užijete mnohem větší trápení, než je zvýšená teplota a dvě proplakané noci. Tohle byste si měla uvědomit a především to přijmout jako fakt, jinak si nedokážu představit, jak svoje mateřství a vlastně celý zbytek života prožijete bez prášků na uklidnění, antidepresiv a pravidelných návštěv psychiatra.

Jedna z knih amerického psychologa M. Scotta Pecka - jmenuje se Nevyšlapanou cestou - začíná slovy: „Život je těžký. To je velká pravda, jedna z největších. (...) Jakmile si uvědomíme, že život je těžký - jakmile jsme to skutečně pochopili a přijali za své -, pak už se život nezdá tak těžký. Pokud totiž přijmeme skutečnost, že život je těžký, přestane nás to znepokojovat.“

Nuže, milá Zuzko - udělejte všechno pro to, abyste se mohla přestat znepokojovat.