Milá Zuzko,

obě moje děti jsou očkované. A měla jsem velké štěstí, protože s žádnými dramatickými reakcemi na vakcínu jsem se u nich nesetkala. To jen pro začátek, abyste věděla, z jakého úhlu pohledu se na věc dívám.

Mám-li mluvit za sebe, poradím vám jen jediné: očkujte.

Domnívám se, že riziko, kterému vystavujete své dítě, a potíže, kterým vystavujete sebe sama v případě neočkování, přeci jen převáží nad obavami z nepříjemné dohry v podobě zvýšené teploty nebo vyrážky. Na druhou stranu ale ještě jednou zdůrazňuji, že jde pouze o můj osobní názor. Jsem prostě člověk, který, pokud jde o zdraví, dá na mínění odborníků, tedy lékařů. Když dostanu teplotu já, uvařím si čaj a vezmu si ibalgin. Když dostanou teplotu mé děti, vypravím se s nimi ke své pediatričce, které důvěřuji.

Uvědomuji si ale, že pro spoustu uvědomělých matek jsem se tímto prohlášením stala typickou představitelkou stádní většiny, která tupě a bez vlastního názoru poslouchá, co se jí řekne. Myslím si ale, že odpůrci očkování, ačkoli sami sebe považují za velmi nezávislé a alternativně smýšlející jedince, ve skutečnosti také tvoří takové malé stádo. Je jich sice méně, ale vynahrazují si to tím, že jsou názorově vyhraněnější. Ve svých prohlášeních se sice odvolávají na "zdravý selský rozum", ve skutečnosti se ale zarytě drží svých jednobarevných pravd.

Možná, že naše rozpaky nad povinným očkováním možná způsobuje sám fakt, že jde o očkování povinné.

Tedy o instituci, která nám připomíná totalitní časy. Podrobíme-li se jí, můžeme mít pocit, že nám to ubírá na svéprávnosti a osobní důstojnosti. Cítíme se jako hloupé poslušné ovce. Jenže: zdraví našich dětí tu není od toho, abychom si na něm dokazovali, jak jsme úžasně chytří a samostatně myslící. Možná, že do budoucna by stálo za to u nás zavést podobný systém, jaký funguje ve Spojených státech. Očkování tam sice není povinné, ale neočkované děti nemohou studovat na určitých středních školách a univerzitách.

Prostě je tam nepřijmou.

Také by stálo za úvahu, zda by rodiče neočkovaných dětí - v případě, že jejich potomek onemocní chorobou, proti níž měl být očkován - neměli hradit veškeré náklady na zdravotní péči. Potom by snad celá debata o očkování nebo neočkování přestala připomínat hrdinný "boj" statečných jedinců proti byrokracii, farmaceutickými firmami zkorumpovaným lékařům a tupé většině obyvatelstva, a stala by se tím, co si doopravdy zaslouží - totiž věcnou diskusí, v níž budou zaznívat skutečné argumenty.

Držím vám palce, abyste se rozhodla ke své spokojenosti!