Klára: Muž mi je nevěrný s kolegyní, dělá to prý pro její dobro, mne neopustí

Odhalená nevěra
Odhalená nevěra

Měli jsme pohádkové manželství. Splacená hypotéka, dvě děti, spousta přátel, pohoda, žádné nevěry ve skříni ani na obzoru. Když se ale Jirka začal podezřele často zmiňovat o kolegyni, se kterou tráví polední pauzy a probírají od výchovy dětí po výběr bot, zpozorněla jsem.

Některé problémy se nevyřeší mávnutím proutku a pomoc odborníka je nasnadě. Nahlédněte do galerie, co vás čeká v manželské poradně.

Přítomnost další samičky mi nedělala dobře a stálo mě hodně energie předstírat, že mi jeho nová kamarádka nevadí. Pohár mé trpělivosti přetekl, když vyměnil dětské představení za sestavování nábytku v jejím novém domku. Zasypala jsem Jirku výčitkami a argumenty a přehodila mu, jak absurdně a nezodpovědně se vůči své rodině chová. K mému překvapení mě pochopil velice rychle, hodil zpátečku a byl na čas zase vzorným otcem. Bylo mi ale jasné, že v práci se vídat budou a přátelské pouto jen tak nerozvážou. Manželův slib mi ale prozatím stačil.

Nejsem tvá jediná?

Neměla jsem důvod k pochybnostem. Když se o ní náhodou zmínil, stačilo nasadit udivený výraz a výstražně zvednout obočí. Věděl, že o ní slyšet nechci. A respektoval to. Nevracel se z práce pozdě, nezanedbával rodinu, věnoval se mi jako v začátcích našeho vztahu. V létě jsme jako obvykle vyrazili na dovolenou do Chorvatska. Při cestě zpátky mě ale znepokojila ručička ukazující rychlost, která výrazně překračovala povolené limity. Vraceli jsme se před víkendem, silnice byly poloprázdné a času jsme měli habaděj. Když jsme potřetí minuli kamion na poslední chvíli a házeli po dálnici myšky jako zajíc na mušce, vypěnila jsem. „Proč jedeš jako šílenec?“ Na odpověď jsem si musela chvíli počkat. Zastavil na benzínové pumpě, děti posadil se zmrzlinou na lavičku a mě vzal stranou. „Dneska přespím u Karly. Je na dně, prostě jí chybí mužský objetí a nikdo jí není tak blízký. Nemusíš mít strach, o nic nejde. Jen přátelská pomoc.“

Nepochopení

Vzala jsem kelímek s kávou a chrstla mu ho do obličeje. Mně se ulevilo a on se ani moc nezlobil. „To jsi celá ty, bez schopnosti pochopit druhé.“ Cestou domů jsme nepromluvili. Jen co položil kufry se špinavým prádlem za vchodové dveře, otočil se na patě a zmizel. Nechal mě doma s rozjívenými dětmi a odjel léčit své kamarádce pošramocenou duši.

Nebuď labuť!

Vrátil se nad ránem, lehl si do postele a přitulil se. Loktem jsem ho udeřila do žeber a odtáhla se. „Osprchoval ses aspoň?“ Bylo mi z něj zle. Jak si může myslet, že to budu tolerovat? „Nechápu, proč se zlobíš. Ano, jde o sex. Ale z mojí strany je to jenom způsob, jak jí pomoct. Není to vztah, nejsou v tom žádné velké touhy ani vášeň. Prostě rutina a výpomoc. Copak ty nemáš přátele, za které bys dýchala?“ „Jistě, že mám. Ale je rozdíl dýchat a vzdychat!“

Na rovinu? To těžko!

Dvakrát a někdy i třikrát do měsíce u ní zůstává přes noc. Nemluvíme o tom a dál si hrajeme na spokojenou rodinu. Mám strach, že děti něco vycítí. Mám strach, že se občasné schůzky překotí v touhu po vztahu. Ale nedokážu udělat zásadní řez a sbalit mu kufry dřív, než mi dá jasný důkaz. I přes to všechno mu ve skrytu duše věřím. Stydím se to říct kamarádkám. Bojím se, že by mě odsoudily. Jirka aspoň umí na rovinu říct, co dělá a proč. Já se skrývám za úsměvy a předstírám, že naše manželství je bez mráčku.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky