Milá Karlo,
ne v každé rodině panují harmonické a vřelé vztahy. Je to vlastně spíš výjimka. Mnoho sourozenců je na tom daleko hůř než Vy. Nemluví spolu vůbec, nesnášejí se, hádají se o dědictví.
Tak nesuďte svou rodinu tak přísně. Možná si nijak zvlášť nerozumíte, ale pozitivní vztah k sobě určitě máte. Odcizením bych to asi zatím nenazývala. Dobré je už to, že se máte (docela) rádi a můžete se na sebe v nouzi spolehnout.
Tak nesuďte svou rodinu tak přísně.
Pokud chcete víc, musíte na vztahu začít pracovat. (Vztahy málokdy fungují automaticky, je potřeba udržovat a rozvíjet je. I ty sourozenecké.) Třeba zjistíte, že s věkem se Vaše povahové rozdíly trochu setřely a že si jako dospělí rozumíte líp než v dětství. Zřejmě i bratr stojí o to, abyste se víc sblížili. Byli jste dokonce schopní si o tom promluvit. To mi připadá skvělé. Teď už jen :-) to uvést do praxe.
Asi to bude od Vás chtít větší aktivitu. Bratr to určitě uvítá, ale sám je zřejmě příliš společensky rozevlátý, než aby něco podnikal. Tak se vzmužte Vy a udělejte konečně první krok. Pozvěte třeba bratra s rodinou k Vám. Blíží se Vánoce a Nový rok, takže příležitosti se přímo nabízejí. (Někdy se na těchto věcech spolu líp domluví dvě ženské, můžete to zkusit zorganizovat i přes švagrovou.) Nebo naplánujte nějakou společnou akci, kde se všichni zabaví – zoologickou zahradu, kino apod. Nečekejte hned velké změny a nebuďte zklamaná, pokud to nedopadne přesně tak, jak jste si představovala. Chce to čas.
Asi to bude od Vás chtít větší aktivitu.
Každopádně se o to pokuste. Možná se vaše vzájemné vztahy zlepší jen trochu - i to je pokrok. Možná se to nepovede vůbec a vše zůstane při starém. Pak se s tím musíte smířit, ale vztahy rozhodně nepřerušujte. I formální rodinné vztahy jsou lepší než žádné. Snažte se dodržovat určité rodinné rituály jako narozeniny, vánoce apod. I Vašim dětem prospěje, když budou mít velkou rodinu, která se čas od času sejde.
Myslím, že Vaše šance jsou velké, tak se do toho hned dejte.