Milá Marie!

Vánoce mohou být hezký svátek, ale taky mohou být pěkně depresivní. Znají to všichni, kdo jsou osamělí, někoho ztratili nebo se jim stalo nějaké neštěstí. Na Vánoce se to snáší nejhůř. Vy ale, Marie, sama nejste. Jen máte smutné vzpomínky a netrávíte s dětmi Štědrý den. Učte se to překonávat. Žádné truchlení pod stromečkem! Zkuste nevzpomínat a nelitovat se. Vytvořte si nové vánoční tradice, které se hodí pro Váš nový život. Choďte třeba krmit zvířátka do lesa, slavte zimní slunovrat nebo vystupte symbolicky na nějaký kopec. Pokud jsou děti na hlavní svátky s otcem, udělejte si s nimi kompletní hezké Vánoce o pár dnů později. Můžete to brát jako hru, pro ně i pro sebe. Zkuste si třeba představovat, že se řídíte podle nějakého jiného, tajného kalendáře. Když mají ostatní Štědrý den, Vy se na něj teprve chystáte. Pak Vám nebude doma samotné tak smutno.

Co nás vlastně na Vánocích tak bere?

Pro většinu z nás už nemají náboženský význam, jsou to rodinné svátky. Od dětství si pěstujeme k Vánocům sentimentální vztah, chceme být v tuhle dobu šťastní, obklopení milující rodinou a tak. Skutečnost bývá ovšem méně idylická. Radost to je, to rozhodně. Hlavně pro děti. Pro dospělé je to ale taky stres a hodně práce a příprav. Taháme se se stromečkem, nakupujeme a vaříme hory jídla, uklízíme, pečeme cukroví, trápíme se s dárky atd. atd. A jsme pak unavení a naštvaní a hádáme se. Což je pravý opak toho, co jsme si představovali.

I když se člověk (před)vánočnímu šílenství snaží bránit, neunikne. Vánoce jsou svého druhu davová psychóza. Svůj velký podíl na tom mají obchodníci, časopisy a televize, které nás už od listopadu „masírují“ vánoční pohodou a radostí. Emocionální symboly Vánoc nás přepadají na každém kroku: stromečky, koledy, dárečky, rolničky, dětičky…

Člověk chtě nechtě získá pocit, že pokud nenakoupil hromady darů a není na Vánoce šťasten u rozzářeného stromečku, je to osobní tragédie. Není! Ve skutečnosti zas o tolik nejde. Samotné Vánoce trvají jen pár dní – Štědrý den, Boží hod a možná ještě „na Štěpána“ (dřív se chodilo na koledu, dneska se spíš jen jí a kouká na televizi). Kdyby člověk neměl ta sentimentální vánoční očekávání, přežil by asi ty 2-3 dny o samotě mnohem snáz.

Pro osamělé a smutné proto platí: Vánoce nepřeceňovat! Můžete na to jít dvěma způsoby:

  1. Vánoce tak trochu odfláknout a zaměstnat se jinak (vědomi si toho, že zas o tolik nejde). V nejhorším se zásobte filmy z půjčovny a vaječným koňakem, zatáhněte rolety a vykašlete se na rozzářené stromečky!
  2. Lepší je udělat si Vánoce atypické – u moře, na horách, s přáteli, kteří jsou na tom podobně, nebo jako dobrovolník při nějaké charitativní akci. Pokud možno se nelitujte a nenechte se ovládnout vánočním sentimentem. Vždyť se jednou dvakrát vyspíte – a je po Vánocích :-))