Nečekané
Nejsem puritánka, jsem vášnivá a mám ráda dovádění pod peřinou, ale to, co předvádí partner, je daleko za hranicí mé komfortní zóny. Jeho zálibu nepovažuji za nebezpečnou, ale nevadila by mi, kdyby se jednalo jednou týdně o zpestření partnerské rutiny. Bohužel se to opakuje každý den a jeho nahý zadek je pro mě denní chleba.
Nahota jako styl
Není zastáncem alternativních metod a neupřednostňuje žádné zvrhlé praktiky, prostě má jen rád své vlastní tělo. Spí nahý, vstane, jde do koupelny, vysprchuje se, vyčistí si zuby, významnou část svého času věnuje do úpravy vousu, nasnídá se, sedne si k internetu, vrátí se do ložnice dát mi "dobré ráno" a pár minut před odchodem na sebe hodí oblek a vyráží do terénu. To samé se opakuje i večer, kdy se vrátí z práce, zbaví se oblečení, přivítá mě a je mi dokonalým parťákem. Poklidí, uvaří vynikající večeři, podíváme se na film. Ale až do druhého dne, kdy na sobě v rychlosti zapíná košili, je nahý.
Můj postoj
Jednou jsem ho poprosila, zda by si nemohl obléct alespoň trenky. Sama jsem ho motivovala tím, že jsem se po bytě promenádovala ve spodním prádle. Uznávám, nebylo mi to proti srsti, ale on mé prosby nevyslyšel. Když venku panuje velký mráz, je ochotný vzít si ponožky, protože, jak sám říká, od nohou člověk nejrychleji prochladne.
Dbá o sebe, pravidelně sportuje a jeho postava se nápadně podobá sochám z dob antického Řecka. Myslela jsem, že pohled na něj se neomrzí. Dnes už je mi jeho figura tak ohraná, že je pro mě těžší vzbudit v sobě touhy a chtíč jako na začátku.
Naděje na změnu
Před čtyřmi měsíci jsem otěhotněla. Oba se na přírůstek do rodiny moc těšíme, ale já se děsím toho, že si bude dítě ze svého otce pamatovat víc, než by bylo nutné a zdravé. Tajně doufám, že nejpozději v den mého porodu sáhne do svých zásob spodního prádla a před prckem se bude držet zpátky. Bohužel se pomalu připravuji i na variantu velmi nepříjemného rozhovoru, hádek a hledání snesitelného kompromisu.