Milá Evo, věkový rozdíl mezi vámi a manželem je opravdu značný, ale všechno ostatní ve vašem životě se mi zdá úplně v pořádku. Jste docela šťastná žena - máte skvělý partnerský vztah, čekáte miminko a nemáte finanční starosti. Komu se to podaří?

Partnerství mladší ženy se starším mužem funguje obvykle dobře, protože je v souladu s tradičními rolemi – muž silný, hmotně zajištěný, moudrý a zkušený, žena mladá, atraktivní, „nezkušená“, kterou on vede a ochraňuje. Předpokládám, že právě to vám na vašem muži imponuje. Je vyzrálý, zná život a umí si vážit dobrého vztahu. Dříve se při sjednávání sňatků dokonce dbalo na to, aby muž bylo o něco starší – měl už postavení a zkušenosti. Je to tedy (skoro) ideální, pokud se partneři mají rádi a respektují vzájemné odlišnosti dané věkem (např. žena má plno energie a chce se bavit a užívat si, muž už má raději klid a dobře se vyspat).

Na druhou stranu, zdraví a kondice lidí ve vyšším věku se stále zlepšuje, takže rozdíly mezi „mladým a starým“ nemusí být tak výrazné jako dřív. Sportující podnikavý šedesátník na tom může být i lépe než obézní pivař - čtyřicátník. Píšete, že váš muž je zcela fit, zřejmě netrpí žádnou chronickou nemocí, takže má doufejme před sebou ještě mnoho aktivních let. (A mladá žena a malé dítě jsou pro muže velké životabudiče. )

Partnerství mladší ženy se starším mužem funguje obvykle dobře, protože je v souladu s tradičními rolemi – muž silný, hmotně zajištěný, moudrý a zkušený, žena mladá, atraktivní, „nezkušená“, kterou on vede a ochraňuje.

Přesto člověka samozřejmě napadá, co bude za 10, 20 let. Jsou to pochopitelné starosti, snažte se ale, aby vám nezkazily nynější spokojený život. Známá psychologická poučka radí netrápit se tím, co nemůžeme změnit. Manžela neomladíte. Právě teď s ním ale prožíváte a budete prožívat nejhezčí období – přijde dítě, budete žít jako rodina, manžel je fit a aktivní. Užívejte si každý den, radujte se z toho, že máte jeden druhého. Spousta lidí takové štěstí nezažije nikdy (stačí se rozhlédnout po vztazích ve svém okolí).

Pokuste se nepřipouštět si úzkosti, ale zároveň přijímat budoucnost realisticky. Musíte počítat s tím, že manžel zestárne, může onemocnět, jednoho dne tu nebude. Ale tak to prostě v životě je, musíme to přijmout a vyrovnat se s tím, když to nastane. Každý během života někoho ztrácíme (v ideálním případě jen ty starší - prarodiče, rodiče). Každý jednou sám zemřeme a jsme si toho vědomi. Ale naučili jsme se na to nemyslet, jinak bychom nemohli normálně žít.

Pokuste se nepřipouštět si úzkosti, ale zároveň přijímat budoucnost realisticky.

I váš manžel má jistě své vlastní úzkosti. Starší muži se často obávají, že je mladší žena přestane milovat, až zestárnou, že je stejně jednou opustí. Nebo že se ve stáří nedokážou o rodinu postarat, že tady jednou ženu nechají samotnou… Odhánějte svoje černé myšlenky a zkuste přitom pomyslet spíš na jeho strachy. Mějte ho ráda, dodávejte mu optimismus a pocit jistoty. Pečujte o něj, jeho životosprávu a kondici. Víc nemůžete udělat. A oba se učte co nejvíc prožívat přítomnost, žít „teď a tady“. Vždyť čekáte miminko. Matka má myslet pozitivně, jinak bude dítě nervák:-))

A podívejte se na to z i z té humorné stránky. Co třeba jeden starý židovský vtip? Pan Kohn (50) se chystá oženit se Sárou (20). Pan Roubíček mu domlouvá: „A uvážili, Kohn, ten věkovej rozdíl? Co za 30 let? Jim bude osmdesát, jí padesát – a co si počnou s takovou bábou?“