Můj muž je dokonalý. Až moc.

Manželství není soutěž, ale tým.

Milá Ireno,

jak známo, NIKDO není dokonalý. Naštěstí. Takže ani váš manžel na tom snad nebude tak zle.

Může to vypadat jako pseudoproblém: máte téměř dokonalého partnera a přesto se ve vztahu necítíte dobře. Proč? Kde je chyba?

Možností je několik. Na příklad ta, ke které sebekriticky směřujete ve svém dopise: manžel dělá všechno „správně“ a já si toho nedokážu vážit, připadám si neschopná a nevděčná. Je samozřejmě teoreticky možné, že manžel je úžasný a vy skutečně o tolik horší než on. Pokud by to tak bylo, dala bych vám cynickou radu: Zanechte zbytečných úvah a buďte ráda, že jste měla štěstí na takového chlapa!

Jenže ono to bude složitější. Je partner skutečně je tak perfektní, jak se zdá? A perfektní v čem? Existují různé druhy dokonalosti. Některé obdivujeme a milujeme - krása, umělecký talent, zručnost…, některé jsou sice chvályhodné, ale mohou být trochu stísňující - neúnavná píle a zodpovědnost, mít vždycky pravdu apod. Váš manžel možná spadá tak trochu do kategorie druhé. Člověk mu musí jeho zásluhy přiznat, ale nějak se vedle něj necítí úplně volně.

S lidmi „dokonalých ctností“ se totiž nežije úplně snadno. Nikdy pochopitelně nedokážeme být stejně perfektní jako oni.

S lidmi „dokonalých ctností“ se totiž nežije úplně snadno. Jednak pochopitelně nikdy nedokážeme být stejně perfektní jako oni, jednak mohou být za jejich dokonalostí manipulativní sklony, kterým se neumíme bránit. Dokonalý partner plní všechny povinnosti na100%, pomáhá, je ochotný, pozorný… a za to „samozřejmě“ očekává, že vy budete dělat to a to… A vy se snažíte, protože byste jinak měla špatné svědomí. Ale cítíte se tak trochu v pasti. Manipulovaný člověk totiž časem začíná mít velmi smíšené pocity. Snaží se dostát požadavkům dokonalého partnera, ale cítí se nějak neurčitě omezován a vyvolává to v něm vztek. Za ten se obvykle sám před sebou stydí, vyčítá si své pocity a přestává jim rozumět. Přesně jako vy, Ireno.

Pokud se v tom chcete vyznat, zkuste analyzovat pocity, které ve vás manžel převážně vyvolává. Dokážete se radovat z toho, že máte hodného muže, aniž máte okamžitě taky pocity viny? Cítíte se s ním většinou spokojeně a uvolněně? Nebo ve vás narůstá pocit vlastní neschopnosti a iracionálního vzteku? Pokud převažuje to pozitivní, přestaňte to řešit, radujte se z hodného partnera a snažte se být tak dobrou manželkou, jak dokážete. (Ne dokonalou, stačí dobrou!) Pokud cítíte převážně nepohodu a špatné svědomí, pokuste se o totéž, ale možná by to chtělo ozdravnou kůru (např. pár rozhovorů s psychologem). Můžete na tom ovšem pracovat i sama. Hlavně nezahořkněte a nenechte své sebevědomí uvadat. Nepotřebujete s manželem soutěžit, potřebujete vytvořit dobrý rodinný tým. On má své četné dobré vlastnosti, ale vy snad přece taky? Uvědomte si své silné stránky a soustřeďte se na ně. Pokud je např. manžel pečlivý, vy můžete být kreativní. Dohromady vytvoříte skvělý tandem. A o to jde.