Milá Ireno, jistě se neurazíte, když svůj příspěvek začnu postesknutím, že vaše starosti bych chtěl mít. A myslím že nejen já. Ale jestli jste opravdu skálopevně přesvědčená o tom, že váš manžel je dokonalý k nesnesení a že je jeho supermanství vysloveně odporné, zákeřné a podlé, nezbývá, než abyste si řekla „na hrubý pytel hrubá záplata“ a pořádně mu to dala sežrat.

Ještě mám v živé paměti jistou paní Moniku, která chodila k nám do Strašnic do vinárny. Byla přesným protipólem vašeho manžela: Toho, že mají s manželem dceru, si pořádně všimla, až když holce byly málem dva roky. Než by jí něco ugrilovala, tak radši zporážela v obýváku nábytek a manželovi vynadala do mužských šovinistů. Když nabourala rodinné auto, v němž naneštěstí seděl i její muž a odnesl to přeraženou rukou, naštípnutou lebkou a jizvou přes celý obličej, řekla, že se zas tak moc nestalo a že jizva nejizva, stejně nikdy nebyl a nebude žádný krasavec. Tu a tam v noci vrazila manželovi dva prsty do nosu - jen tak z plezíru, viděla to ve filmu Válka Roseových. Podotýkám, že tyhle její roztomilé škodolibosti, výstřednosti a výstupy, kterými se chlubila, se neodehrávaly pod vlivem alkoholu, byla už prostě taková.

Dejte mu kudlu na krk: „Buď začneš chodit do hospody ty, nebo já.“

Moničin manžel ve své volí dobrotě jednoho dne povolal na svou ženu psychiatričku, kterou pozval domů, představil ji jako kolegyni z práce a doktorka Moniku potají diagnostikovala. Zjistilo se, že Monika je zamindrákovaná, maniodepresivní, cynická, nezodpovědná, bez emoční a sociální inteligence, patologicky prchlivá a vůbec - skrznaskrz zkažená. Co myslíte, Ireno, možná by se vám někdo takový jako Monika - samozřejmě že v mužském vydání - líbil. Nezoufejte, ještě není nic ztraceno, můžete si manžela zkazit k obrazu svému a učinit z něj zlou nestvůru, nad kterou budete mít morálně navrch. Zkuste s ním o svém problému mluvit - otevřeně, bez příkras. Nestyďte se za svá přání a své touhy - pokud jde o rodinné štěstí, žádné téma není tabu a žádné přání není příliš smělé.

  • Takže až uvidíte, že se manžel blíží ke grilu, přitočte se k němu a sladce zašvitořte: „Dobře, miláčku, můžeš udělat dětem něco k večeři, ale napřed jdi do herny nakrmit forbes.“
  • Až poleze s dětmi na strom, smahněte ho: „Kdybys tak chtěl spadnout a pořádně si natlouct, aby tě ty blbiny přešly!“
  • Dejte mu kudlu na krk: „Buď začneš chodit do hospody ty, nebo já.“
  • Přestaňte o sebe dbát, ztloustněte a motivujte ho otázkami typu: „Tak co, už jsem ti konečně odporná?“
  • Pošlete mu anonym, že ho podvádíte s jeho bratrem.
  • Až v osm večer ulehne vedle vás do manželské postele, zeptejte se: „Měl bys vůbec odvahu jít s prostitutkou, ty srabíku?“

Jestli se vám moje tipy zdají přitažené za vlasy, je tu možnost číslo dvě: ZVEDNĚTE SI SEBEVĚDOMÍ. Jakým způsobem to uděláte, to už nechám na vás. Ale proboha - udělejte to zatraceně rychle!