Bylo mi 24 a s přítelem jsem byla dva roky, když mě seznámil se svým kamarádem, s kterým se znal už od základky a který byl nějaký čas v zahraničí. Bohužel se stalo, co asi nemělo. Mezi námi okamžitě přeskočila jiskra. Nedali jsme sice na sobě nic znát, ale bylo mi to jasné, a když jsme pak spolu o tom osudném večeru mluvili, tak on mi přiznal, že cítil to samé. Pak jsme se ještě párkrát setkali na nějakých společných akcích, a domluvili se, že se příště sejdeme jen sami dva. Přítel samozřejmě o ničem nevěděl, měli jsme bezproblémový vztah, nikdy předtím jsem mu nebyla nevěrná a jsem si jistá, že on mně taky ne. Ale tohle bylo prostě jako blesk.
Přítelův kamarád se stal mým milencem
Začali jsme se tedy tajně scházet, trvalo to asi rok. Dávali jsme si pozor, abych neotěhotněla, zatímco s přítelem jsme tak opatrní nebyli. No a po roce, kdy jsem tedy měla vztah s oběma, jsem najednou zjistila, že jsem těhotná. Všechno nasvědčovalo tomu, že dítě je mého oficiálního přítele. Tomu druhému jsem řekla, že čekám dítě, ale že podle všeho bude mého přítele, a že tedy náš vztah ukončíme. On s tím souhlasil, a přestali jsme se vídat. Můj přítel byl moc rád, že čekáme rodinu, ale já se už v těhotenství několikrát přistihla při myšlence, že bych si vlastně přála, aby dítě bylo toho druhého.
Pak se syn narodil, všechno proběhlo bez komplikací a syn je zdravý, pěkný kluk. Ale od té doby, co se narodil, pořád přemýšlím, čí tedy skutečně je. Připadá mi totiž, že je podobný spíš mému tajnému příteli. On i můj přítel jsou podobné typy, takže to není lehké určit, ale mám pocit, že v něm toho druhého vidím. Je ale možné, že ho v něm prostě vidět chci, protože na něj pořád myslím a nemůžu na něj zapomenout.
Přála bych si, aby dítě bylo mého milence
On k nám občas zajde na návštěvu se svou novou přítelkyní, baví se s mým přítelem, já s jeho přítelkyní se bavíme o dětech, i když oni ještě rodinu nemají. Mám vždycky takový zvláštní pocit, když si on hraje nebo povídá s mým synem. Občas cítím, že taky tuší, že by to mohlo být jeho dítě. Ale nikdy mě kvůli tomu nekontaktoval, kromě těchhle společných akcí se nijak nevídáme.
Nevím, jestli bych měla požádat o test otcovství. Na jednu stranu bych si vlastně z celého srdce přála, aby dítě bylo mé tajné lásky, na druhou stranu nevím, co potom. Kdyby byl syn mého přítele, vlastně bych byla asi zklamaná, že tahle moje tajná naděje, že mě s tím druhým něco spojuje, by padla. Ale kdyby byl toho druhého, nevím, jak by se on k tomu postavil. Asi bych si s ním měla promluvit, jestli testy udělat a co potom, pokud by bylo dítě jeho, ale pořád se k tomu nemůžu odhodlat…
Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
