Moje prababička jej sepsala vlastnoručně, psala o bylinkové směsi, která pomáhala jejímu manželovi zklidnit jeho neustálé touhy. Přesně tenhle problém jsem už několik let řešila i já. Je nám s manželem kolem šedesátky. Mé dny jsou plné radostí i starostí, ale největší výzvou je můj manžel. Je mu pětašedesát a jeho touha po lásce je stejně nesmiřitelná jako v mládí. Chce to každý den, bez výjimky. Přestože ho miluji, někdy to pro mě bylo až příliš. Ještě před deseti lety jsem byla poměrně stejně naladěná jako on, ale v posledních letech jsou to pro mě muka.

Možná je to magie

Příběh, který vám chci vyprávět, začíná právě tou starobylou recepturou. Rozhodla jsem se ji vyzkoušet. S láskou a tichou nadějí jsem smíchala bylinky, které byly popsány na onom zažloutlém papíře, a přidávala je potají do jídel. Zpočátku se zdálo, že se nic nemění. Ale pak, asi po měsíci a půl jako by kouzlo začalo působit. Manželovy touhy se staly méně naléhavými, a my se začali opět věnovat i jiným společným aktivitám. Procházky v přírodě, večerní posezení u televize, dokonce jsme společně začali navštěvovat kurzy vaření. „Miláčku,“ řekl jednoho večera, když jsme seděli na terase a pozorovali západ slunce, „nějak se cítím klidnější. Jsi to ty, kdo do mého života přináší ten pokoj.“ Usmála jsem se a chytila ho za ruku. „Možná je to jenom magie stáří,“ odpověděla jsem s úsměvem. V hloubi duše jsem věděla, že je to díky té bylinkové směsi. Nikdy jsem mu o tom neřekla. Bála jsem se, že by to mohlo narušit kouzlo, které se mezi námi znovu rozvinulo.

Jsem vděčná

Nyní jsou naše intimní chvíle plné lásky a porozumění, ale nejsou tak časté. Dvakrát týdně, to je pro nás oba akorát. Cítím se odpočatá a šťastná. A vím, že i on je šťastný. Zpětně si uvědomuji, že ne všechny problémy ve vztahu se dají vyřešit magií nebo starobylými recepty. Ale v našem případě to byl malý zázrak, který nám pomohl najít znovu rovnováhu a štěstí. Někdy stačí malá změna, aby se vše obrátilo k lepšímu. I ve stáří může láska kvést, jen je třeba ji trochu jinak uchopit. Když se dnes dívám na manžela, jak spokojeně sedí v křesle a čte si knihu, nemohu si pomoct, ale cítím se za to všechno nekonečně vděčná. Vděčná za starobylou moudrost, která mi pomohla vrátit klid do našeho života.

Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.