Když návštěva neví, kdy odejít

Když návštěva neví, kdy odejít
Když návštěva neví, kdy odejít
Zdroj: Profimedia.cz

Největším narušitelem rodinného klidu a pohody je asi pro každého člověka návštěva, která zaklepe na dveře bez ohlášení. Přijde, usadí se na několik hodin (nebo dnů) a neví, kdy odejít.

Pokud se chcete do budoucna takových „radostných přepadovek“ vyvarovat, musíte zkrátka slevit ze své vstřícnosti a pohostinnosti. Máte pocit, že je to přehnané? Jistě, ale vtíravých návštěv se jinak zbavíte dost těžko. Určitým řešením by bylo zavést i pravidlo, abyste vždy dopředu věděli, kdy hodlají kamarádi nebo příbuzní odejít. V momentě, kdy vám dobu odchodu řeknou, se v podstatě zavazují k jejímu dodržení. Zároveň to dotyčné přinutí k zamyšlení, jestli si jejich přítomnost přejete a do jaké míry.

Právě vychází nová Vlasta - nejoblíbenější týdeník pro ženy

V novém čísle najdete:

  • Karel Gott: Schůzky s Evou 
  • Nejlepší kosmetika pro vlasy
  • ....  a mnoho dalších témat
  • Předplatné Vlasty

Máte z bytu hotel?

Abyste nemuseli tiše trpět, viset očima na hodinách a modlit se, kdy už se návštěva ráčí zvednout, odsekněte se jednou a navždy od potenciálních vetřelců. Naučte se několik frází, kterými dáte neodbytným návštěvníkům jasně najevo, že o jejich nájezdy nestojíte. Uctivé a slušné vykrucování na všechny návštěvy nezabírá, takže musíte zvolit těžší kalibr. Jinak přijdete o své soukromí, v lepším případě o pověst příjemného člověka, protože neustále maskovat své rozladění nad nevítanou návštěvou asi nedokážete. Nabídněte ale těmto lidem vstřícný krok – řekněte jim, že běžná zdvořilostní nebo přátelská setkání vám nevadí (pokud to tak skutečně je) a že takto se můžete vídat.

Zvykl si jezdit neohlášeně

„Pocházím z Krkonoš, kde jsem se také před rokem a půl rozešla s přítelem,“ píše nám čtenářka Alice. „Pak jsem se odstěhovala za prací do Prahy. Můj bývalý přítel ale začal taky občas jezdit do hlavního města a chtěl, abych ho vždy u sebe – většinou na víkend – nechávala bydlet. Nerozešli jsme se ve zlém, tak jsem mu nejdřív ráda vyšla vstříc, ale pak mi to začalo pomalu vadit. Navíc si zvykl jezdit, aniž by mi to předem řekl. Nového partnera zatím nemám a víkend si někdy moc ráda užiju o samotě, čtu si, maluju nebo se jen tak dívám na televizi. Takhle jsem chodila nakupovat (asi ještě ze zvyku z doby, kdy jsme spolu byli) a vařila jsem. Víkend utekl jako voda a já šla v pondělí zase do práce, aniž bych měla pocit, že jsem si odpočinula. Prostě expřítel mi začal mou víkendovou pohodu tak nějak narušovat. Nejsem moc průbojná, ráda řeším věci v klidu, ale asi mu budu muset říct, a to mi radila i kamarádka, aby s víkendy u mě už nepočítal.“

Ryba a host už jsou třetí den nestravitelní

Samozvanou návštěvu jen tak nepřevychováte a nezaslouží si, abyste na ni brali ohledy, co a jak jí řeknete, abyste ji neurazili. Vždyť ona na vás také nebere žádné ohledy. Tak se netrapte s vysvětlováním, proč u vás dotyčný nemůže přespat, i když ten nocleh třeba právě potřebuje. Jistě je schopný si najít i jinou alternativu ubytování. Tato určitá bezohlednost je samozřejmě na místě, jestliže jde o člověka, který vám z nějakého důvodu nesedí, a pokud tímto svým postojem nenarušíte nějak zásadně vztahy v rodině (jde-li o příbuzného). Anebo když se jedná o návštěvníka, kterého už máte prokouknutého, a víte, že vás jenom využívá. Těch slušných návštěv, které se vás předem zeptají, jestli vám to vyhovuje, se vaše „vyhláška“ o návštěvních hodinách zřejmě týkat nebude. Navíc – s takovými lidmi se pravděpodobně i cítíte dobře.

Vytrvalí návštěvníci

Každý host by měl být ohlášený dopředu. (Pokud tedy nejde o člena rodiny nebo nejbližšího přítele.) Takže i kamarádka, která chce za vámi zaskočit jen na kus řeči, aby na vás vychrlila, co se děje nového. Délka návštěvy bývá různá, ale v průměru by se měla pohybovat od dvou do tří hodin. Vytrvalecké vysedávání návštěvníků pak už bývá pěkná otrava. Návštěva má totiž určitou gradaci: od úvodní lehké konverzace, rozjíždění, uvolňování přes vrchol večera až po závěrečné zklidnění. A i tady platí, že v nejlepším se má přestat. Velmi vhodným fíglem, jak dobře usazené hosty pobídnout k odchodu, je nabídnutí kávy nebo poslední skleničky. Můžete při tom jen tak prohodit: „Tak na zdraví a ať se vám dobře jede domů." Nebo: „Dáme si ještě sklenku na rozloučenou.“ Případným nikotinovým závislákům seberte popelníky a pak už se dá očekávat, že se všichni postupně odporoučí. A když vám zůstane v křesle sedět neodbytný návštěvník? Klidně mu řekněte, že ho sice nechcete vyhánět, ale ráno musíte velmi brzy vstávat. Uvidíte, že se chytne za nos a rychle se vypaří.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Vánoce bez deprese

Vánoce jsou nejen svátky klidu, ale i shonu a depresí, kterých podle odborníků v tomto období prudce přibývá. Jak nad nimi zvítězit?

Akční letáky