Milá Jiřino!

Máte naprostou pravdu. Kvalita stravy je mimořádně důležitá pro zdraví. Investice do nákupu kvalitních potravin se z dlouhodobého hlediska rozhodně vyplatí. Bioprodukty obsahují - na rozdíl od „umělých“ potravin - minimum škodlivin a mnohem víc prospěšných složek (vitaminů, antioxidantů apod.). Bohužel, na potraviny v biokvalitě si u nás zatím lidé moc nepotrpí. Rozhodující bývá spíš cena, případně chuť. Zároveň (právě proto?) většina lidí nakupuje příliš mnoho, víc, než dokáže spotřebovat. Výsledkem je plýtvání jídlem nebo přejídání se, „aby se to nevyhodilo“. Nekvalitní strava se ale dříve či později podepíše na našem zdravotním stavu. Chemická barviva a konzervanty, kancerogeny, nekvalitní tuk, hormony v mase, dusičnany v zelenině… Pomalu se to v nás hromadí jako na chemické skládce. (Kdo se chce pořádně zděsit, co vlastně konzumuje, nechť si přečte třeba knihu Terezy Vrbové Víme, co jíme?.)

Kvalita stravy je mimořádně důležitá pro zdraví.

Problém nekvalitních potravin není jen v tom, že jsou plné různých chemikálií. Často totiž ani neobsahují nic jiného než chemii a za dotyčnou potravinu se, pod maskou svéhu názvu, jenom vydávají. (Třeba „malinová“ limonáda, krásně červená, je ve skutečnosti voda s chemickými barvivy a sladidly, po malinách ani stopa. Nebo některé levné „sýry“ neobsahují vůbec žádné mléko, ale jsou jen z různě chemicky upravených rostlinných tuků. Atd.)

Každý dneska ví, že by se mělo jíst hodně zeleniny a ovoce, méně masa, málo tuků. To je ale jen jedna stránka zdravé výživy – složení stravy. Druhá stránka je, z jakých potravin od jakých výrobců si tento zdravý jídelníček poskládáme. Vezměte si třeba rajče. Je to zelenina, je zdravé. (Lepší než tlačenka je rozhodně, ale existuje rajče a rajče. To „velkovyrobené“ uprostřed zimy někde ve španělském fóliovníku, hnojené a postřikované, aby rychle rostlo, letecky přepravené a skladované v igelitových obalech asi nebude totéž jako rajče vypěstované přírodně na zahradě na sluníčku. Sice třeba i vypadá líp a je větší, ale obsah živin (i obsah chemikálií) je nesrovnatelný. Je to spíš taková napodobenina rajčete.)

Každý dneska ví, že by se mělo jíst hodně zeleniny a ovoce, méně masa, málo tuků.

Obchodníci se pochopitelně řídí poptávkou, proto vycházejí vstříc tzv. většinovému spotřebiteli. Ten chce hlavně nakoupit levně. Lidí nakupujících biopotraviny je stále jen menšina. A jelikož není masová poptávka, je i nabídka zdravých potravin stále dost omezená, takže „bionákup“ bývá doslova martyrium: Abyste dali dohromady základní spektrum potravin v biokvalitě, musíte investovat kromě peněz i dost času a energie. Je třeba nosit v hlavě, kde mají v bioodděleních jaké potraviny a ta místa při nákupech obíhat. Sortiment většinou ještě potřebujete doplnit v obchodech zdravé výživy nebo přímo u ekologických farmářů. Navíc musíte být opatrní a sledovat, zda jde skutečně o důvěryhodný bioprodukt. Je to prostě fuška. (O kolik snazší to mají ti, co si koupí párky u řezníka přes ulici, doma je jen ohřejí a servírují s hořčicí!) Přesto se snažte nepodlehnout lákadlům snadného a rychlého stravování. Námaha investovaná do zdravé stravy a kvalitních surovin se Vám stonásobně vrátí, zvlášť pokud máte děti. Postupně na to bude přicházet čím dál více lidí. Každý už asi ví, jak nebezpečný je zvýšený cholesterol a ateroskleróza. Méně lidí už si uvědomuje souvislost stravy s imunitou a výskytem nádorů. (Např. jeden z důvodů, proč je v Česku tak vysoký výskyt rakoviny střev, je složení naší stravy.)

Několik rad pro začátečníky zdravějšího stravování

  • Zamyslete se nad stereotypy, které ovládají Vaše stravování, nakupování a vaření. Někdy bezmyšlenkovitě a ze zvyku kupujeme jídlo, které nám kromě „prázdných kalorií“ a spousty chemických přísad nic dobrého nepřinese. (Velká část sortimentu v supermarketech bývá právě tohoto druhu.) Dávejte proto přednost potravinám čerstvým a s kratší dobou trvanlivosti (čím delší trvanlivost, tím více konzervantů!). Řadu věcí vlastně nemusíte vůbec kupovat (a jíst), nebo jen v omezené míře (třeba uzeniny, chipsy, sycené limonády).
  • Při plánování jídel a nakupování přemýšlejte. Kupujte jen to, co skutečně spotřebujete. Vyhněte se pokud možno výrobkům s nejistou směsí složek. Např. taková levná paštika nebo sekaná… nerada bych viděla na vlastní oči, co v ní všechno je! Kvalitní maso to asi nebude. Co by si jinak potravinářské koncerny počaly s tou spoustou jatečních zbytků? Když už musíte mít sekanou, kupte si maso a udělejte si ji doma. Dá to víc práce, pochopitelně, ale zhruba víte, co jíte (což ve většině případů hotové sekané nevíte a snad ani vědět nechtějte.)
  • Zvykněte si číst na obalu, z jakých surovin je potravina vyrobena a jaká všemožná „éčka“ obsahuje. Možná se zděsíte. Vybírejte potraviny, kde je konzervantů, barviv a ochucovadel co nejméně. Úplně se jim vyhnout nedá, ale můžete je aspoň omezit.
  • Vzdělávejte se. Sledujte informace o kvalitních výrobcích (třeba ve spotřebitelských testech v tisku), zajímejte se o složení stravy, čtěte o tom. Postupně se Vám ujasní, co je kvalitní a proč.
  • Zdravější varianty jídel zařazujte postupně, abyste si na ně Vy i rodina měli možnost zvyknout. Vaše chuťové buňky, dlouhá léta bombardované příliš silnými podněty (hodně soli, hodně koření, hodně cukru, hodně všeho), budou možná zpočátku protestovat. U zdravých potravin totiž musíme počítat s tím, že chuť bude jemnější, vzhled méně líbivý, ovoce nebude tak obrovské a zářivě barevné, nápoje nebudou sladké apod.
  • Občasný „úlet“ do říše nezdravého jídla je povolen. Pokud se Vám zoufale zasteskne po něčem extrémně nezdravém, třeba uheráku, slaných burácích nebo krémovém dortu se šlehačkou, tak si to klidně jednou za čas dejte. Hřešit se někdy musí. Pak se ale vraťte ke zdravým potravinám a vychutnejte si to, že jsou přirozené, čisté a dobré. Jíst zdravě a kvalitně je totiž normální.