Staňte se předplatitelem našich časopisů
mojepredplatne.cz

Jsem lesbička a chci s partnerkou dítě. Je to OK?

Připravte se na to, že nejpozději v pubertě Vám to dítě vrátí i s úroky.

Milá Květo,

začnu tou dobrou zprávou: Váš pocit, že „něco neděláte správně“, svědčí o tom, že tikot biologických hodin ve vás ještě tak úplně nepřehlušil hlas zdravého rozumu. A teď ty ostatní zprávy.

Ve svém dopise pokládáte několik otázek, z nichž první zní: „Je vůbec náš postup morálně v pořádku, když použijeme muže jen jako dárce spermatu?“

Moje odpověď je: Ne.

Sama píšete, že si uvědomujete, kam takové biologické otcovství může později vést, ale doufáte, že všechno bude v pořádku. Já mám, milá Květo, pocit, že si to naopak neuvědomujete vůbec. Co když biologickému otci časem přestane vyhovovat, že se se svým dítětem, které ovšem podle Vás vlastně jeho není, smí vídat jenom občas? Co když se mu nebude líbit, jak ho se svojí přítelkyní vychováváte, a začne se o něj soudit? Může nastat spousta situací, které si dnes ani nedokážete představit, ale které vám můžou rodičovství setsakra zkomplikovat.

Druhá otázka: „Co když dítě bude chtít otce hledat, není to moc lží najednou?“

Moje odpověď zní: I jedna lež je v tomto případě příliš.

Pokud svému dítěti fakt chcete odmalička lhát, že nemá žádného tatínka, ale zato má dvě maminky, tak se připravte na to, že nejpozději v pubertě Vám to vrátí i s úroky.

Třetí otázka: „Je v pořádku, aby dvě ženy spolu vychovávaly dítě?“

Moje odpověď zní: Ne.

A není to v pořádku dokonce ani tehdy, když si jedna z žen s sebou přivede dítě z předcházejícího vztahu. Každý se odmalička potřebuje setkávat jak s ženskými vzorci chování, tak s mužskými, přičemž ten druhý svému dítěti, milá Květo, Vy ani Vaše přítelkyně poskytnout nemůžete. Nebo zase doufáte, že si na to seženete nějakého „kamaráda“? Argumentujete tím, že spousta žen si „nechala udělat dítě jen pro sebe, protože chtěly dítě, a ne chlapa“ a „každému“ se to zdá v pořádku. Mýlíte se, například mně se to v pořádku vůbec nezdá a troufám si tvrdit, že v tom nejsem zdaleka sám.

Čtvrtá otázka zní, zda jste s partnerkou „při vaší touze po dítěti nepřekročily čáru“.

Moje odpověď je: Překročily.

Ve zdánlivě prosté rovnici jedna plus jedna rovná se dítě je mnohem více proměnných, než si teď dokážete představit. Jen namátkou: Může se stát, že se s přítelkyní rozejdete - a jak potom naložíte s vaším „společným“ dítětem? Jste si jista, že ho své expřítelkyni budete chtít „půjčovat“ (odporné, ale v tomto případě výstižné slovo), když přece jen z vaší strany zdědilo nějaké ty geny, zatímco z její... vlastně nic?

Možná o mně, milá Květo, řeknete, že jsem netolerantní k sexuálním menšinám. Není to pravda. Jsem netolerantní pouze k tomu, co se chystáte udělat: Pokoušet se přivést na svět dítě jakousi podivně přirozeně-nepřirozenou cestou.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky