Dobrý den milé dámy z Kafe.cz,

chtěla bych znát váš názor na módní trendy. Zdá se mi, když chodím po ulicích a dívám se po ženách, že úplně někam vymizela osobitost, ale skoro všechny ženy jsou oblečeny podle trendů. Nebo mají na sobě alespoň jeden „trendy“ kousek, který ke zbytku modelu působí jak pěst na oko. To jsou opravdu důležitější trendy, než to, co ženě sluší? Nebo je to pro ženy pohodlnější mrknout do módního časopisu, obšlehnout nějaký model, líčení a účes a pak být za hvězdu, není zajímavější být netrendy, ale originální a zajímavá?

To jsou opravdu důležitější trendy, než to, co ženě sluší?

Rozhodla jsem se napsat po té, co jsem na toto téma měla dlouhou debatu s kolegyněmi s práce. Posmívaly se mi za špičaté kovbojské boty, které miluju. A když jeden pár roztrhám, koupím si nový (ne, že bych v nich chodila 365 dní v roce, ale mám ráda ten styl). Když jsem se bránila s tím, že je mi fakt jedno, co říká Františka z Módní policie, že špičaté boty jsou totálně out. Já si v nich připadám dobře a mému sebevědomí nijak neubližuje, když se na mě dámy na ulicích dívají jako na exota. Tyhle boty ke mně patří. Stejně jako rovné džíny, košile a sako.

Můj názor je, že člověk vypadá dobře v tom, v čem se i dobře cítí. Příjemný pocit se přenáší na okolí, které vycítí pohodu a sebevědomí a nepřemýšlí, jestli ten člověk má něco, co je mimo. Zkrátka, že osobnost je nejdůležitější.

Můj názor je, že člověk vypadá dobře v tom, v čem se i dobře cítí.

Kolegyně mě naopak přesvědčují, že mnohem důležitější je to, co má člověk na sobě, že přeci nějaké záření, jak to posměšně nazývají, člověka nezachrání. Zvlášť, když třeba pracuje s veřejností jako my. Podle nich by se člověk neměl ztrapňovat věcí, která je úplně mimo. Proč prý si alespoň jednou měsíčně neprolistuji nějaký módní časopis, abych se inspirovala a viděla, co je in? Cituji: „Ať nechodím jak blázen!“

Nechci, nemám potřebu. Já vím, co se mi líbí. Ne, že bych se nenechala ovlivnit. Móda ulice mě baví a inspiruje, když mě něco zaujme, vyzkouším to. A co, že se mi nechtějí dávat tisíce za nové oblečení, které si vezmu parkrát a na přes rok je tak akorát můžu poslat do armády spásy...

Já radši strávím odpoledne v nějakém sekáči, kde si najdu spousty zajímavých kousků a za pár korun. Kromě toho, že se tam dají najít zajímané značkové věci, které kolikrát nikdo neměl na sobě, člověk s trochou fantazie tam dokáže najít skutečně originální kousky (proč bych měla nosit trendy – jak já to slovo nenávidím- věcičky, když v tom lítá půl Prahy?). Nehledě na to, že když ujedu a koupím si něco, co pak nenosím, můžu to s klidným srdcem vyhodit, protože to stálo nějakých padesát, sto korun a ne pár set, či tisíc.

Já radši strávím odpoledne v nějakém sekáči, kde si najdu spousty zajímavých kousků a za pár korun.

A že jsou to staré modely, ptají se kolegyně? A kdo to pozná, ptám se já? Stejně žádné módní šílence kromě nich snad ani neznám.

Chtěla bych ale znát i názor jiných žen, a proto píšu k vám na Kafe.cz. Snad tu najdu odezvu. Já oblékání „podle módních časáků“ chápu jako určitý druh otroctví, ale to neznamená, že mám pravdu. Co je pro vás v oblékání důležité a čím se řítíte a inspirujete? Možná se opravdu oblékám jak blázen, ale je mi to jedno. Nevšimla jsem si, že by si na mě lidé ukazovali. I když, třeba bych se měla víc přizpůsobit. Nepřeháním to trochu s tou „svou konzervativností?“ Kde je ta správná hranice a míra?

Díky za vaše názory

Krásný nový rok vám všem Ingrid