Milá Moniko,

Váš příběh je klasická variace na aktuální téma hojně živené všemi možnými ženskými i neženskými časopisy a ziny: nevěra provalená skrze esemesku.

Je samozřejmě otázka, jestli flirtování po telefonu berete jako nevěru, ale já si myslím, že většina žen to tak bere. Na rozdíl od mužů. A tím se dostáváme k Vaší otázce – jak poznáte, že Vás muž, který s Vámi žije, miluje. Milá Moniko, říkám na rovinu, že odpověď ze mě nedostanete, protože ji nevím (a kdo ji ví, že?), ale snad Vás uklidní, že existuje spousta „hraničních“ situací, z nichž NEPOZNÁTE, že Vás partner NEMILUJE.

Jedna z nich je právě to podezřelé esemeskování: Snad všechny ženy vědí, že všichni muži flirtují, ale ne všechny ženy jsou ochotné si tenhle fakt v partnerském vztahu připustit a ještě mnohem méně žen je ochotno ho akceptovat.

  • Možná tomu nebudete věřit, ale flirtování s jinou ženou, ať už při konverzaci tváří v tvář, přes esemesky nebo maily, není důkazem, že Vás partner nemiluje.

Jedna věc je „rozehrávání lechtivých her“ s někým, kdo je sympatický a třeba i přitažlivý, a jiná někoho milovat a nakonec mu zůstat věrný.

To, jestli Vás muž miluje, nebo ne nepoznáte ani z jiných indicií, kterých si ženy tak rády všímají a přičítají jim nesmírnou váhu: Nenosí květiny. Nedbá na sebe tak jako v době, kdy jste spolu začali chodit. Neříká Vám třikrát denně, že jste krásná. Nešeptá Vám do ucha: „Miluju tě.“ Nedává Vám přednost před svými kamarády a zálibami. Není ochoten se Vám ve všem podvolit. Nerad hovoří o vztazích. Někdy bývá duchem nepřítomný... Tohle všechno jsou – bohužel, řeknete si možná – přirozené mužské projevy a z nich o dostatku či nedostatku lásky nelze vyčíst vůbec nic.

Milá Moniko, píšete, že i když jste přítelovu esemeskovému flirtování učinila přítrž, stále nemáte klid. A já si myslím, že pokud budete o Vás dvou přemýšlet ve smyslu „MUSÍ mi být vděčný a milovat mě“, tak ten klid ani nezískáte.