Já chci jet k moři, můj partner zase lézt po horách

Týden moře, týden hory.

Milá Julie!

To, že se nemůžete s přítelem dohodnout, je normální. Neexistuje pár, v němž by se oba automaticky na všem shodli Člověk prostě nemůže mít všechno.Když máme partnera, nemůžeme mít absolutní svobodu a musíme občas dělat kompromisy.

Pokud jde o vaše momentální dilema: Co se vám nelíbí na modelu „týden moře,týden hory“? Sama to v dopise zmiňujete a hned zavrhujete, proč? Není to ideální, ale je to přiměřeně spravedlivé. Raději přítele nenuťte,aby náhradou za dosud absolvované horské túry s vámi 14 dnů polehával na pláži. Šílel by z toho a oba byste měli dovolenou zkaženou. Existují lokality, které splňují požadavky vás obou – je tam moře a hned vedle i hory. Namátkou třeba Kréta, některý z Kanárských ostrovů, Turecko…Pokud si zařídíte ubytování bez jídla a půjčíte si auto, jste svobodní lidé, kteří mohou střídavě polehávat na pláži a pochodovat po horách. A jsou to často působivější hory než ty naše české.

Dovolená je psychologicky náročné období, i když by si člověk myslel opak. Pokud se povede, je to odpočinek. Pokud ne, může to být peklo. Změna prostředí, jiný denní rytmus a 24 hodin pohromadě s partnerem/rodinou je svým způsobem stres, na který se řada lidí špatně adaptuje. K tomu se často přidá problém jako u Bořka a Julie, že totiž každý má úplně jinou představu o způsobu dovolené. Pak existují v zásadě 3 varianty řešení (dvě dobré a jedna špatná):

1. Fifty-fifty. Část dovolené podle mě, část podle tebe. Vypadá to jednoduché, ale není. Pokud jsou oba partneři spíše dominantní typy, mají problém se dohodnout, neradi se podřizují programu toho druhého a mohou si dovolenou navzájem znechutit. Pokud tušíte, že by to mohl být váš případ, volte raději variantu 2.
2. Rozdělte se. Část dovolené stráví každý po svém, část společně. Na tu společnou si uděláte kompromisní program - poznávací zájezd do ciziny, návštěva kamarádů na chalupě apod. Tato varianta se hodí zvlášť pro dlouhotrvající vztahy, kde si od sebe partneři čas od času rádi odpočinou. Problémem není většinou množství dovolené, té má každý určitě víc než týden, ale spíš finanční možnosti.
3. Poslední a špatná varianta je, že dominantní člen páru prosadí svou a dovolená se řídí podle něj. Jednou za čas se to tak možná pro „klid v domě“ udělat dá, ale jako dlouhodobé řešení to rozhodně doporučit nelze. Ten, který se vždycky musí přizpůsobit, je (oprávněně ) naštvaný a mívá neodolatelné nutkání rýpat, zdůrazňovat problémy a být obecně protivný. Nakonec jsou otrávení všichni.

Takže plánujte, vyjednávejte a buďte asertivní „tak akorát“. Ale zase z toho nedělejte drama, nejde o životní problém.. Pokud vám partner ustoupí a pojede na vámi preferovanou dovolenou, oceňte to a pamatujte si, že příště byste měla být velkorysá vy. Pokud bude partner naopak za každou cenu trvat na svých plánech, rozmyslete si, zda jste ochotná s ním dovolenou absolvovat a zda to nebude utrpení pro vás i pro něj. Pokud mu vyhovíte, dejte jasně najevo, že se mu snažíte vyjít vstříc (musí mu dojít, že to není úplná samozřejmost) a že to neznamená, že to tak bude pokaždé. Pak už to ale nepřipomínejte a dovolenou si snažte užít. Máte-li pocit, že vaše přání jsou neslučitelná a nedohodnete se na kyvadlovém systému fifty-fifty, raději si v klidu naplánujte dovolené separátně.Vynahradit si to koneckonců můžete i jinak a jindy než zrovna na dovolené.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky