Ivana (42): Šikaně kolegyně jsem jen přihlížela, což byla velká chyba!

Šikanu na pracovišti si nemusíte nechat líbit, ale vzepřít se jí je těžké.
Šikanu na pracovišti si nemusíte nechat líbit, ale vzepřít se jí je těžké.

V práci trávíme bezmála třetinu života. Je proto důležité, aby tam panovala příjemná atmosféra a působil přátelský kolektiv. Vždy se ale najde někdo, kdo vystrčí růžky a pokusí se dostat nahoru, často na úkor ostatních. A tak přichází konec jednání v rukavičkách.

Pokud hledáte nové zaměstnání, mohl by vás zajímat návod, jak sepsat životopis.

Už dva roky pracuji v provozu. Práce u pásu sice nezapadá do mého životního plánu, ale po rozvodu a strmém pádu rodinného rozpočtu nebyla jiná možnost. Na rutinní práci jsem si brzy zvykla, jen se mi stále těžko přežívají noční směny. Nutnost ale není to jediné, co mě v práci drží. Pár měsíců zpátky se vyměnilo vedení a na nás dohlíží "mladý zobáček", jak ho mé kolegyně uštěpačně nazývají. Samozřejmě neprotestuji, abych zbytečně nevyčnívala z kolektivu, ale imponuje mi od první chvíle. I když si se mnou život pohrál, nerezignovala jsem na vzhled ani všeobecný přehled, někdy proto působím mezi svými kolegyněmi poněkud nepatřičně. A právě to přivábilo nového šéfa.

Jen mezi námi

Náš vztah podléhal nejvyššímu utajení, jeho zveřejnění by neprospělo ani jednomu z nás. Choval se galantně, hýčkal mě, diskutovali jsme, bavili se a prožívali romanci jako z příběhů Rosamunde Pilcher. Za vstupní branou fabriky se ale měnil v nelítostného šéfa a jeho podřízení  pro něj byli lovnou zvěří. Nezajímalo ho, kdo přežije. I když jsem měla pocit, že jsem v potravním řetězci výš než moje kolegyně, trávila jsem s nimi tolik času, že část jejich života jsme spolu museli chtě nechtě sdílet.

Zlomil ji

Kolegyně Radka mi z nich byla nejbližší. Její životní příběh nepatří mezi nejveselejší. Poslední dobou se ale na její lince kupily zmetky a to vzbudilo mou zvědavost. Za tělem bez duše stála tragická smrt obou rodičů a marná snaha o početí. Soucítila jsem s ní. Snažila jsem se její chyby maskovat nebo brát na sebe, ale bystrému oku vedení nakonec neušla. Byl lišácký a vyžádal si ji k sobě do kanceláře. Jakmile vypátral, kde je problém, začal útočit na její nejniternější pocity. V souvislosti s prudkým poklesem jejího pracovního výkonu zmiňoval smrt rodičů, kteří se už nemohli na neschopné dítě déle dívat, i neúspěch v početí, protože by bylo k ničemu plodit další mudly s tak nízkou pracovní morálkou. Bledla, ztrácela sílu i stisk, třásla se a očima těkala po hale a hledala pochopení. Marně. Ukrajinské kolegyně byly rády, že se pozornost konečně neupírá na ně. Já jsem prohrála vnitřní boj a žila dál pro pár hezkých chvilek s despotou.

Ve vlastním zájmu

O pár týdnů později se psychicky zhroutila. Doufám, že časem a ve vlídnějším prostředí najde ztracenou rovnováhu. Já se to nedozvím, patřím mezi ty, kteří ji zradili, když lapala po dechu. Stojím na rozcestí. Na jedné straně mnou zmítá láska a divoké city, na druhou stranu je mi zle ze mě samotné, jak jsem mohla takovému jednání přihlížet? Je těžké být soudcem vlastní osobě.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky