Hanky blog: Další schůzka přes internet

Minule jsem psala o „muži s pračkou v mobilu“, u kterého jsem si myslela, že ho hned tak někdo nepřekoná. Omyl. Překonal.

Hanka
"Je mi 32 a půl, mám dobrou práci, která mě baví a... jsem sama. O chlapa, který by mi vyhovoval (a já jemu), ne a ne zavadit. Rozhodla jsem se popisovat své milostné nezdary v tomto blogu, ať z toho alespoň někdo něco má :)."
Jednou jsem si chvíli dávala „voraz“ od práce a koukala na seznamku, jestli tam není někdo zajímavý (zajímavý pro mě samozřejmě, zajímavých mužů je tam jinak spousta, ale každý je zajímavý pro někoho jiného :-)). Objevila jsem tam kluka, který byl vyfocený zezadu, což mě vyprovokovalo k otázce, jaký je zepředu. Poslal fotku a já zjistila, že to je kluk, který mi kdysi odepsal na jeden můj pokus o inzerát (vždycky to vydržím maximálně týden a pak inzerát smažu, nemám holt tu výdrž :-)), ale nesešli jsme se. Tak jsem si řekla, že to je znamení, a když navrhl sraz, sešla jsem se s ním. Jediné, co jsem o něm věděla, byla přibližná podoba a že má klub.

Když jsem se zeptala, čím se živí, tak prý že má podnik, zábavní… Nakonec jsme se dobrali k tomu, že vlastní bordel a přes seznamku hledá zaměstnankyně a milenky.
Nastal podvečer dne srazu, sraz byl na veřejném místě, takže dobrý. Hned na úvod mi oznámil, že tři dny kalil (informace, bez které bych se úplně v klidu obešla) a jestli jdeme na kafe. Když už jsme tam já i on došli, tak jsem na kafe kývla, ale nejradši bych šla hned domů – to, že na fotce vypadal líp než ve skutečnosti, mi ani tak nevadilo, ale docela mi nesedlo, že je ověšený zlatem od hlavy k patě a hrozně hlučný. To se vzápětí vysvětlilo. Sedli jsme na kafe, a když jsem se zeptala, čím se živí, tak prý že má podnik, zábavní… Nakonec jsme se dobrali k tomu, že vlastní bordel a přes seznamku hledá zaměstnankyně a milenky. Z kandidátek na zaměstnankyni mě hned vyloučil slovy „ty bys to dělat nemohla, máš mozek“, ale na zalaškování mě chvíli lákal. Asi nevěřil, že by některá mohla odolat nabídce zalaškování si v podzemních garážích jednoho hypermarketu v autě s tmavými skly. No, já odolala.

Když jsem tuhle historku vyhodnocovala s kamarádkami (ty to zhodnotily, že tohle se fakt může stát jen mně), přišla jsem na to, že to rande nebylo až tak úplně na nic. Sice dělal to, co dělal, naprosto to nebyl můj typ atd., ale mluvil na rovinu, zasmála jsem se, na rozdíl od mnohých „intelektuálů“ se celkem uměl chovat - myslím tím takové ty základní věci, že mě nechal objednat jako první atd.

Jak to tak po sobě čtu, byla to vlastně celkem zábavná hodina a poučná (trochu teď vím, jak to chodí v podnicích určitého typu). Příště budu prostě odpovídat jen těm, kteří mají rovnou fotku zepředu a nevlastní zábavní podnik :-).

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Žijete s manipulátorem? Pozor na něj!

Každý z nás čas od času sáhne k použití manipulativního chování, aby »dosáhl svého«. Nicméně je rozdíl být čistokrevným manipulátorem, či použít…