Podle odborníků na lidskou psychiku bývá pár, nejen manželský, který už neprožívá období největší zamilovanosti, ohrožený hádkou v plechovém oři už po dvaceti kilometrech jízdy. Diskuze se točí většinou kolem malicherností, které za normálních okolností nestojí ani za řeč. Například manželka nevhodně přeřazuje, nečekaně brzdí a manžela to rozčiluje. Nebo sedí za volantem on a během řízení a sledování cesty neprojevuje dostatečnou pozornost buď provozu, nebo své drahé polovičce, která hovoří o příkoří, nespravedlnosti a pletichách kolegyně z práce.
Vlasta č. 41
Není úniku
Psycholog Karel Havlík, který se problematikou hádek v autě zaobírá ve své publikaci Psychologie pro řidiče, tvrdí, že často to jsou právě ženy, které hádku vyprovokují. A to v podstatě jen kvůli poměrně malicherným záležitostem. Manželky mají tendenci vystihnout okamžik, kdy partner nemá možnost nikam uniknout, a chtějí řešit závažná témata. Jedná se vlastně o klasický komunikační problém. Jindy by otrávený a znechucený manžel práskl dveřmi, teď tu možnost nemá. A tak pomalu vzniká konflikt – on chce v klidu řídit, ona si vzala do hlavy přestavbu bytu nebo nový koberec do ložnice. Není kam utéct a mračna jsou na obzoru.
Teď se tomu nevyhneš!
Samozřejmě, existuje mnoho jiných témat, než jsou zrovna dlaždičky do koupelny a určitě není pochyb, že většina z nás už nějakou tu hádku „pod kapotou“ zažila. Pravdou je, že manželé se nejčastěji hádají právě kvůli únikovým tématům, což jsou diskuze, kterým se jeden z partnerů záměrně vyhýbá a právě v autě se před nimi nedá schovat. Iniciátory, nebo v tomto případě iniciátorkami, takových debat jsou povětšinou ženy. Muž je nepříjemnou situací zaskočený, nelíbí se mu, že nemá jinou možnost, než nějak reagovat, a to ho většinou popudí natolik, že vyletí jak čertík z krabičky.
Nelez za volant, když to neumíš!
Asi tak by se dala shrnout další kategorie hádek za volantem. Tato se ovšem týká pro změnu mužů, které dokáže vytočit „ženský způsob“ řízení vozu. Pánové obecně neradi sedí na sedadle spolujezdce a neradi jen tak nečinně přihlížejí, jak jejich partnerka trápí převodovku nebo ničí spojku. Dost škodolibé jsou i pohledy jiných mužů – řidičů na křižovatce… A to vše přispívá k tomu, že mužský vypění a „chudák ženská“ to odnese.
... na cestě
To je ale blbec!
Nicméně, nešikovné manželky – řidičky a muži, vyhýbající se citlivým tématům, nejsou to jediné, co dokáže naštvat toho, kdo svírá kormidlo plechového korábu. Stejně tak častou příčinou zahýbání žlučí mohou být i řidiči v úplně jiném autě, se kterými nás pojí jen to, že jsme účastníky stejného dopravního provozu. Zuřivost vůči jiným řidičům vyplývá z mnoha příčin. Může jít třeba o „plazení se“ škodovky před námi, zabrání „našeho“ obvyklého parkovacího místa na ulici před domem, příliš hlasitá hudba ze staženého okénka nebo frajerské předjíždění. Různé jsou samozřejmě i naše reakce. Od zamumlání několika šťavnatých nadávek na adresu toho „pitomce“ za volantem, přes prudká gesta a křik, až po přímou konfrontaci a ostrou diskuzi mimo auto. Možná vás ale překvapí, že podle britských a amerických vědců, kteří prováděli průzkum emotivních reakcí řidičů, je mezi ženami a muži jen malý rozdíl. „Domnívám se, že v autě mají ženy pocit, že se mohou chovat stejně drze jako muži,“ říká finský psycholog Timo Lajunen z výzkumného ústavu dopravy v Londýně.
Pozor na koncentraci
Sociální psycholog Leon James z havajské univerzity k problematice hádek za volantem podotýká: „Když se člověk rozčílí, vyplavují se do jeho krevního oběhu stresové hormony, které pak škodí srdci a dalším funkcím v těle. Pokud se někdo za volantem rozčiluje každý den a skoro celý dosavadní život, projeví se to za několik let negativně na jeho zdraví.“
Rozzlobený řidič se chová skoro jako opilý. Adrenalin mu stoupá a tělo se připravuje na boj. V některých případech řidič skutečně vyběhne z auta a napadne jiného řidiče, ať už slovně nebo i „ručně“.
Rozlobený řidič
Vědcům se také podařilo zjistit, že po prvotním rozčílení se negativní pocity dále stupňují. Když je někdo vytočený, ztrácí koncentraci, soustředí se jen na tu jednu věc, která ho tak popudila a nevšímá si v daném momentu jiného rizika. Právě tehdy se stává nebezpečným – nesoustředí se a jeho schopnost pohotově reagovat prudce klesá.
Jak to zvládnout?
Rada je velmi jednoduchá a známe ji všichni. Nehádat a nerozčilovat se. Soustředění a pozornost dobrého řidiče by neměl rozptýlit ani spolujezdec, ani jiný neobratný řidič. Pokud se vám stane, že vás rozzlobí váš společník v autě, nejlepším řešením je pokud možno co nejdříve zastavit na nejbližší benzínce, vydýchat se a při kávě si o všem v klidu popovídat.
I přesto, že spolujezdec v autě může být zdrojem hádek, doporučují psychologové vzít na trasu delší než čtyři sta kilometrů i partnera. Může to být i manželka, jen nesmí řidiče příliš vyrušovat, rozptylovat nebo nevhodně zasahovat do jízdy. Ideální je hovořit o neutrálních tématech, smát se, vtipkovat a vyhýbat se jakýmkoli konfliktním diskuzím. Bezpečnost jízdy zvyšuje i poslech rytmické hudby nebo rozhlasových stanic a žvýkání žvýkačky.
Tip Kafe.cz
Kniha Psychologie pro řidiče od Karla Havlíka, kterou vydalo nakladatelství Portál, vás ve čtrnácti kapitolách seznámí s poznatky především z dopravní psychologie, které by měl mít v malíčku každý motorista, aby se vyvaroval potenciálního selhání.