Eliška: Náhodou jsem zjistila, čím si manžel přivydělává. Tohle jsem nechtěla!

Neshody v manželství
Neshody v manželství

Život přináší spoustu radostí i starostí. A je důležité být v postoji k nim jednotní. Někdy se návrhy na řešení ošemetné situace liší a mohou vztahu zasadit hlubokou ránu.

Manželská poradna není lékem na všechno, ale problémy při komunikaci by mohla vyřešit. Nahlédněte do galerie a zjistěte, co vás tam čeká!

Změna plánu

Manželství nám klapalo jako hodinky do doby, než mě zradilo zdraví a lékařská komise mi přiklepla invalidní důchod. Mohla jsem pracovat jen na omezený počet hodin a to se současnému zaměstnavateli moc nezamlouvalo. S přáním krásných dnů budoucích mě vyprovodil a nechal napospas osudu. Situace byla horší o to, že shánět práci se zdravotním omezením a padesátkou na krku není zrovna jednoduché. Kdo by si nasadil do kanceláře „orazítkovaného“ hypochondra.

Zvládnu to!

Vašek mě dlouhé měsíce jen pozoroval a do procesu hledání práce nijak nezasahoval. Jako fyzioterapeut se mohl spolehnout na vcelku hezký plat, ale ani tak jsme si nemohli dovolit přijít o celý můj příjem. A invalidní důchod trn z paty nikomu nevytrhne. „Nenervuj se tím, hoď nohy nahoru. Stačí, že jsme přišli o peníze, nechci kvůli stresu přijít i o tebe.“ To bylo za dlouhé měsíce to nejkrásnější, co jsem slyšela. A jak řekl, tak se stalo. S vědomím, že i po třiceti letech manželství mám ve svém muži tak velkou oporu, jsem přepnula na klidnější režim a smířila se.

Poděkování

Už po pár týdnech jsem začala vnímat změny v jeho chování a denním režimu. Vracel se unavený, ale šťastný za dobře odvedenou práci. Směny se nápadně protahovaly a spotřeba masážních olejů strmě stoupala. Bylo mi jasné, co se děje. Přibral si práci a masíruje jako o život, jen abychom neživořili a vyrovnal rodinný rozpočet, na jaký jsme byli zvyklí. Vytvořila jsem si přísný finanční plán a i z mizerných dávek po stovkách šetřila na krátkou dovolenou ve dvou. Nikdy si nezaslouží odpočinek víc než on.

Prozření

Nebavilo mě každý den lelkovat, a tak jsem se vydala směrem k jeho ordinaci. Měla jsem v úmyslu vzít ho do letního kina a vrátit se do mládí, kdy nás nesužovaly dospělácké problémy. Bohužel i on měl pro mě překvapení. Jen co jsem dosedla do čekárny, „zaujaly“ mě přerývavé zvuky. Hned mi došlo, co se už měsíce děje za zavřenými dveřmi, kde se berou tisíce navíc.

Skutečné řešení?

Zaklepala jsem na dveře a pohyb uvnitř ustal. Vašek otevřel, košili měl přepnutou, na čele pot a na krku viditelnou žílu od námahy. Za plentou jsem viděla bosé nohy. Vrhla jsem na něj pohled plný zklamání, seběhla schody a utíkala domů. Našel mě schoulenou v posteli, ubrečenou a zraněnou. Klidně bych žila z pár stovek, jen abych se mohla o svého muže opřít. Vytvořil iluzi a zasadil mi tolik hlubokých ran, že už se na něj nemůžu ani podívat. Jak si mohl myslet, že tohle je řešení?

SLOVO ODBORNÍKA:

Podle paní Elišky, jak mluví o svém muži, jí nechtěl ublížit, ale naopak ochránit ji. To, že pro to zvolil cestu, která se jí nelíbila? Ano, stalo se. Jediným řešením je opět si o celé situaci popovídat, stejně jako to udělal on, když ona byla v krizi. Ale výčitky nejsou řešení. Paní Elišce bych doporučila, aby se rozhodla – buď je tak ublížená a vztah skončí, nebo ať situací řeší komunikací – ale tou efektivní, a ne plnou výčitek a napadání. Určitě by jí pomohlo, pokud by se pokusila vžít do stavu manžela a připomenout si, co ho k tomu vedlo. Možná v tom by našla pochopení a následné odpuštění, které ona sama potřebuje pro sebe a pokračování vztahu.

Mgr. Anna Lukešová, psycholožka, autorka projektu MAMApsychologie (www.MAMApsychologie.cz, YT MAMApsychologie)

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky